Můj zážitek s vodou

vydáno 4.10.2004

Do soutěže přišlo celkem 23 prací, z toho 11 prací přišlo ze 4. A Základní školy Trávníčkova 1746, Praha 5 - Lužiny.
Kromě dopisu nám poslali také "literární dílka" dětí, někdy doplněná obrázky.

VÍTĚZNÉ PRÁCE

Kristýna Seimlová, 7 let, Ostravská 624, 19900, Praha 9

Nejhlubší zážitek s vodou jsem měla před rokem, kdy jsem u babičky v jižních Čechách na chalupě zažila povodně.

Nejraději mám vodu v podobě sněhu, protože ráda lyžuji, sáňkuji a stavím sněhuláky.

Vojta Jaroš, 10 let, ZŠ Trávníčkova 1746, Praha 5-Lužiny

I když jsem loňské povodně nezažil na vlastní kůži, měli jsme jednu menší doma. Jednou jsem přišel domů ze školy a viděl jsem v předsíni hodně vody. Náš pes v té vodě ťapal a roznesl ji do obýváku, kuchyně i do mého pokoje. Voda stříkala v koupelně z prasklé hadice, která vedla vodu do pračky. Zkoušel jsem zavolat mámě, ale ta byla na školení, tak táta sestře Lence poradil, ať zastaví přívod vody do bytu. Lence to nejdřív nešlo a povedlo se to až na třetí pokus. Asi za půl hodiny přijel táta z práce a všechnu vodu vytřel.
Nechtěl bych, aby se nám tento zážitek ještě někdy stal.

Eva Ferancová, 10 let, Blanická 14, Praha 5 - Sobín

Když jsem byla na dovolené v Egyptě, zjistila jsem, že v moři jsou medúzy a tak jsem byla zklamaná a koupala jsem se v bazénu. Další den nám průvodkyně řekla, že tyhle medúzy nežahají, ale když kolem nich plavete, je to nepříjemný pocit. Také nám rozdala seznam výletů a my jsme si vybrali výlet v ponorce. Vždycky jsem o tom snila a doma jsem říkala: "Když pojedu do Egypta, tak musím na výlet ponorkou". Druhý den jsem se osmělila vlézt do vody mezi fialové vodní nestvůry. Nebylo to tak hrozné, ale voda byla studená a na dno nebylo vidět. Osmělila jsem se i potopit, ale pak jsem se lekla medúzy, která kolem mě plavala a vyběhla jsem ven. Po několika dnech jsme jeli na výlet. Do Hurghady nás odvezl autobus. Pak jsme chvilku čekali na loď, která nás měla dovézt k ponorce. Fascinovalo mě, jak bylo moře někde světlejší a jinde tmavší. Ani jsem se nenadála a dopluli jsme k ponorce a nastoupili jsme do ní po žebříku. Udivilo mě, že všichni měli šedé pusy. Koukala jsem se nedočkavě na kameru, konečně jsme se začali potápět a kamera zmizela. Napřed jsem moc barevných rybek neviděla, jen bílé. Ale pak jsme viděli hejno bílých rybek s legračními ploutvemi, viděli jsme i potopený koráb. Korály byly docela hezké, ale ne moc barevné. Jak jsem se tiskla na sklo, proplul těsně u skla potápěč. To jsem se hrozně lekla. Za ním plavali barevné rybky, zjistila jsem, že je krmí. Potom jsme začali stoupat a kamera se opět objevila…

Zuzana Klempířová, 10 let, ZŠ Trávníčkova 1746, Praha 5

Od malička jezdíme s rodiči na Slovensko. Kousek od bydliště babičky je hezké koupaliště se třemi bazény a teplou vodou. Když mi byly 4 roky, poprvé jsem vyzkoušela skluzavku. Vyzbrojená nafukovacím kolem jsem se sklouzla do vody. Nejdřív byla maminka ve vodě a chytala mě. Pak jsem jezdila sama až do chvíle, když jsem do vody zajela po hlavě. Máma stála na břehu a když viděla, jak jsem žuchla do vody, hned za mnou skočila. Hlava mi zůstala ve vodě a nohy trčely ven. Když mě maminka zachránila, byla jsem vylekaná, oči na vrch hlavy a těžko jsem lapala po dechu. Ale neodradilo mě to. Když jsem to ještě zopakovala, naši se rozhodli, že mě naučí raději plavat. A tak dneska skáču do velkého bazénu po hlavě a bez kola, ale máma a táta se pořád ještě dívají.

Tomáš Trojan, 11 let, ZŠ Trávníčkova 1746, Praha 5

Vodu mám moc rád. Rád chodím plavat do bazénu, chodím na procházku k rybníkům a na chatě jsem si kdysi hrál v potoku. Nejvíce se mi ale líbilo u moře v Řecku. Byl jsem už i v Itálii, ale tam byla voda špinavá. V Řecku to bylo jiné. Na pláži v Leptokárii nebylo moc lidí, moc restaurací ani lehátek a slunečníků. Nebyly tam škeble, ale krásné malé hladké kamínky různých barev a čistá voda. Moc pěkně se mi tam plavalo. Když jsem zjistil, že se dá i potápět, tak mi tatínek koupil ploutve, potápěcí brýle s dýchací trubicí a síťku na ryby a začala úžasná zábava. Viděl jsem kraby, malé rybky, škeble a poustevníka. Pod vodou to vypadalo zvláštně zelenomodře. Ráno tu také přijížděli rybáři a ukazovali mi, co ulovili. Měli veliké ryby, škeble, mořské koně, hvězdice a různé druhy velikých chobotnic. Některé byli ještě živé. Moc rád jsem také závodil s mojí sestrou. Táta nám ukázal kámen, hodil ho do vody a my jsme se pro něj ponořili a soutěžili, kdo ho první vyloví. Letos pojedeme do ¨Bulharska, tak jsem zvědav, jak se mi bude líbit tam.

Mohlo by tě zajímat

Mohlo by tě zajímat

PF 2020

vydáno 19.12.2019
celý článek

H2O a pastýřové snů

vydáno 13.12.2019
Kdo by je neznal. H2O, neboli Hugo, Hubert a Ofélie – známá parta z knížek H2O a tajná vodní mise, H2O a poklad šíleného oka a nově také ze třetího pokračování H2O a pastýřové…
celý článek

Vodní strážci pátrali v zemědělském muzeu

vydáno 8.11.2019
Podzimní akce Klubu vodních strážců, s podtitulem „K prameni řeky Tanaku“, se letos konala v Národním zemědělském muzeu. A bylo to dobrodružství plné zábavného poznání…
celý článek

Pozvánka na akci klubu - K prameni řeky Tanaku v Národním zemědělském muzeu 3.11.2019

vydáno 9.10.2019
, Na akci je nutná REGISTRACE Registrace probíhá do středy 30. října 2019.
celý článek

Mohlo by tě zajímat

Mohlo by tě zajímat

PF 2020

vydáno 19.12.2019
celý článek

H2O a pastýřové snů

vydáno 13.12.2019
Kdo by je neznal. H2O, neboli Hugo, Hubert a Ofélie – známá parta z knížek H2O a tajná vodní mise, H2O a poklad šíleného oka a nově také ze třetího pokračování H2O a pastýřové…
celý článek

Vodní strážci pátrali v zemědělském muzeu

vydáno 8.11.2019
Podzimní akce Klubu vodních strážců, s podtitulem „K prameni řeky Tanaku“, se letos konala v Národním zemědělském muzeu. A bylo to dobrodružství plné zábavného poznání…
celý článek

Pozvánka na akci klubu - K prameni řeky Tanaku v Národním zemědělském muzeu 3.11.2019

vydáno 9.10.2019
, Na akci je nutná REGISTRACE Registrace probíhá do středy 30. října 2019.
celý článek