Voda v České republice

vydáno 25.10.2018

Labe, Vltava, Morava, Jizera, Odra nebo Otava – to jsou názvy velkých českých a moravských řek. Věříme, že je všichni znáte. Teče jich však u nás mnohem více. Ať už jste z kteréhokoli konce České republiky, jistě ve vaší blízkosti protéká nějaká řeka nebo větší potok. Nejspíše máte v dosahu i přehradu nebo rybník. Pojďme si blíže vysvětlit, kde všude můžete na vodu v naší krajině narazit.

řeka

ŘEKA

► přirozený vodní tok, který začíná u pramene, případně vzniká soutokem jiných menších toků (např. řeky Otava nebo Berounka nemají pramen)
► končí buď na soutoku s jinou řekou, do které se vlévá, nebo ústí přímo do moře
► řeky mají přítoky, což jsou potoky nebo jiné řeky
► přítoky dělíme na levé a pravé, podle toho, ze které strany se do řeky vlévají, zda je přítok levostranný nebo pravostranný poznáte tak, že si
pomyslně stoupnete po směru toku řeky
► každá řeka má své povodí, tj. území, ze kterého voda odtéká do konkrétní řeky
► na toku řeky (i potoka) může být vybudována vodní nádrž (rybník nebo přehrada)

POTOK

► menší vodní tok
► bývá kratší a nemá takový průtok jako řeka
► obvykle končí na soutoku s řekou, případně se vlévá do rybníka, přehrady nebo jezera
► potoky mají významnou funkci pro udržení vody v krajině, dříve byla jejich koryta narovnávána, aby se získalo více půdy pro zemědělské využití,
dnes však už víme, že je důležité nechat vodě dostatek prostoru na vytvoření tzv. meandrů

RYBNÍK

► rybník je člověkem uměle vytvořený a od přehrady se odlišuje převažujícím způsobem využití, je určen především pro chov ryb a ostatní funkce plní
jen okrajově (např. se v něm můžeme koupat)
► obvykle je mělčí než přehrada a většina rybníků má i menší rozlohu než mají přehrady (existují však i výjimky)
► v České republice má rybníkářství (budování a provozování rybníků) velkou tradici, která se rozvíjí už od 12. století, dříve bylo na území ČR rybníků
mnohem více, mnoho jich však časem zaniklo nebo byly vysušeny
► největší tradici má rybníkářství v Jižních Čechách
► známé Máchovo jezero není opravdové jezero, ve skutečnosti je to rybník
► největší český rybník Rožmberk má hráz dlouhou 2 430 m a kromě chovu ryb plní i důležitou protipovodňovou funkci, dokáže totiž v případě potřeby
zadržet velké množství vody

PŘEHRADNÍ NÁDRŽ

► vznikla přehrazením vodního toku umělou hrází
► je využívána k různým účelům, např. jako zdroj pitné vody, k výrobě elektřiny, jako ochrana před povodněmi, k rekreačním účelům, k rybolovu
apod., přehrady obvykle plní více těchto funkcí současně
► co do velikosti vodní plochy je největší českou vodní nádrží Lipno (v. n. Orlík však zadrží více vody)
► přehrada nemusí být překážkou v lodním provozu, součástí hrází bývá obvykle tzv. plavební komora nebo lodní výtah
► vodní nádrž Švihov (známá také jako Želivka) je největší přehradou v ČR i ve střední Evropě, která slouží pouze jako zdroj pitné vody

PŘÍRODNÍ JEZERO

► má přírodní původ, vzniklo bez přičinění člověka
► v ČR se nachází 6 ledovcových jezer (vznikla v místech, která vyhloubil ledovec), pět z nich se nachází na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné,
Prášilské, Laka) a jedno v Krkonoších (Mechové jezírko)
► existují také rašelinná jezera, mnohá z nich pozvolna zanikají
► na dnech přírodních propastí a jeskyní se nacházejí krasová jezera
► jezero může vzniknout i sesuvem půdy nebo zatarasením toku kameny
► tzv. říční jezera vznikají ze slepých ramen řek nebo z jejich původních meandrů

UMĚLÉ JEZERO

► umělá jezera nemají přirozený původ, vznikla jako důsledek lidské činnosti při povrchové těžbě a následném zatopení vyhloubeného prostoru, např.
písečná jezera po zatopení lomů
► voda začala do lomů natékat buď samovolně např. z pramenišť, která se objevila při těžbě, nebo byly lomy po ukončení těžby zaplaveny záměrně, v
tom případně se používá výraz rekultivace a jezera po jejich dokončení slouží pro rekreační účely
► mnoho umělých jezer se nachází v Podkrušnohoří, v oblasti bohaté na hnědé uhlí, které se zde povrchově těžilo (a dodnes těží), jsou to např.
jezera Medard, Most nebo Milada
► některá umělá jezírka (po menších lomech) nemají přítok a jsou napájena pouze dešťovou vodou, v létě mohou vysychat

MOKŘADY A MOČÁLY

► mokřad je místo v krajině, které je hodně zavodněno a buď nevysychá vůbec nebo jen dočasně
► mají vynikající retenční schopnost, to znamená, že zadržují velké množství vody v krajině a jsou přirozenou zásobárnou vody pro své okolí
► jsou zákonem chráněny pro svou velkou přírodní rozmanitost, žije v nich mnoho druhů rostlin i zvěře, najdete je i ve městech, např. v Praze v
přírodním areálu u Toulcova dvora v Hostivaři

10 NEJDELŠÍCH ŘEK V ČR
(v závorce délka toku na území ČR)
Vltava (377 km)
Labe (368 km)
Morava (269 km)
Ohře (247 km)
Sázava (226 km)
Dyje (196 km)
Jihlava (181 km)
Svratka (168 km)
Jizera (167 km)
Lužnice (158 km)

10 NEJVĚTŠÍCH RYBNÍKŮ V ČR
Rožmberk
Bezdrev
Horusický rybník
Dvořiště
Velký Tisý
Záblatský rybník
Nesyt
Máchovo jezero
Žehuňský rybník
Dehtář

10 NEJVĚTŠÍCH PŘEHRADNÍCH NÁDRŽÍ V ČR
(v závorce řeka, která vodní nádrž napájí)
Lipno (Vltava)
Orlík (Vltava)
Novomlýnská nádrž (Dyje)
Švihov (Želivka)
Nechranice (Ohře)
Slapy (Vltava)
Věstonická nádrž (Dyje)
Rozkoš (Rozkoš)
Slezská Harta (Moravice)
Vranov (Dyje)

.

Foto: Shutterstock / Corpus spol. s.r.o.

celý článek

Pití vody z lahve

vydáno 25.6.2018

Pitný režim je nutné dodržovat, to jistě všichni víme. Důležité je pít tolik tekutin, abychom během dne nepociťovali velkou žízeň. A obzvlášť, pokud je velké teplo a více se potíme, tak bychom měli tělu dodávat hodně tekutin, aby horka lépe zvládalo.

Jak si ale v průběhu dne zajistit dostatek tekutin, když třeba nemáme přístup k vodovodnímu kohoutku? Naprostá většina lidí to řeší tím, že si nosí pití v lahvi, většinou plastové. To je samozřejmě dobrý způsob jak nežíznit, je ale důležité lahev dobře čistit a hlavně si často dotáčet čerstvou vodu. I voda se totiž může zkazit a my jsme se rozhodli zjistit, co se vlastně s vodou v lahvi během dne děje.

Co odhalily testy?

Požádali jsme laborantky Pražských vodovodů a kanalizací, aby nám udělaly test pitné vody a sledovaly její kvalitu poté, co se z lahve někdo napije. A výsledky nás docela překvapily.

Testovaly se 3 vzorky vody natočené do běžně používaných a dobře umytých plastových lahví:

1/ pitná voda natočená z vodovodního kohoutku,

2/ pitná voda z kohoutku obohacená o CO2 v přístroji Sodastream (perlivá voda),

3/ pitná voda s bezinkovým sirupem (voda se šťávou).

První testování proběhlo ihned po přípravě nápojů. V tu chvíli byla samozřejmě voda v té nejlepší kvalitě. Další testování proběhlo po 2,5 hodinách, během kterých lahve s vodou stály při pokojové teplotě a mezi tím se z nich laborantky několikrát napily. Druhé testování odhalilo, že se ve vodě začaly množit bakterie. Testy prokázaly, že už po tak krátké době jak je 2,5 hodiny se bakterie namnožily natolik, že jejich množství překročilo přísné limity pro pitnou vodu. Třetí test se konal po 5,5 hodinách a množství bakterií ve vodě bylo samozřejmě ještě mnohem větší.

Možná se ptáte, jak se bakterie do vody dostaly. Je to ale velmi snadné. Když se napijete, tak se obsah vašich úst, tedy část slin, dostane do lahve. Při pití přímo z lahve se tomu moc nedá zabránit. A díky pokojové teplotě se pak bakterie začnou velmi rychle množit.

Nemusíte se však bát, že by vás pití takové vody otrávilo. Jsou to bakterie, na které je vaše tělo zvyklé a umí si s nimi poradit. Kdybyste však vodu nechali stát v lahvi dlouho (třeba několik dní), mohou vám už přemnožené bakterie způsobit zdravotní komplikace jako je bolení břicha, průjem apod.

Co s tím?

A jak tedy množení bakterií zamezit? Ideální je nosit si spíš menší lahev, než velkou (přiměřené množství je cca 0,5 l) a když vodu vypijete, jednoduše si z vodovodního kohoutku natočíte vodu čerstvou. Před dotočením vody doporučujeme lahev vymýt nebo alespoň vypláchnout.

Důležité je také nechat vodu před natočením do lahve dostatečně odtéct. Vyzkoušejte rukou teplotu vody a teprve když je opravdu studená, napusťte ji do lahve. Teplá voda, která stála dlouho v trubkách, také není k pití vhodná.

A ještě jedna zajímavost na závěr. Laboratorními pokusy se zjistilo, že nejméně se kazil vzorek č. 3, tedy voda se šťávou. Cukr a kyseliny, které jsou v sirupech obsaženy, totiž působí jako konzervanty, které zpomalují množení bakterií.

celý článek

Proč je moře slané?

vydáno 17.7.2017

Určitě jste si už někdy položili otázku: „Proč je moře slané?“. My Vám to zkusíme vysvětlit.

Zdrojů soli v mořské vodě je několik. Překvapivě největší množství soli pochází z pevniny. Menší množství pak přímo ze samotného moře, např. se sůl může uvolňovat při výbuchu podmořské sopky.

Je i sladká voda slaná?

Jak je naznačeno v předchozím odstavci, většina soli se do moře dostala z pevniny. Sůl se totiž ve velmi malém množství objevuje v půdě, v horninách i v živých organismech. Déšť pak tyto velmi malé částečky soli spláchne a ta se potoky a řekami dostane do moře. Ne, že by tedy byly řeky slané, ale nepatrné množství soli v nich je.

Jak jistě víte z vodního koloběhu v přírodě, voda se z moře vypařuje a stávají se z ní mraky. Ovšem sůl, která v mořské vodě byla, v moři zůstane, vypaří se jen voda bez soli. Když se nad tím zamyslíte, tak z toho vyplývá, že by tedy moře mělo být čím dál slanější. Sůl se však usazuje u dna, takže to na zvyšování slanosti mořské vody až takový vliv nemá.

Zajímavé je, že v oblastech, kde je větší teplo (např. kolem rovníku) je voda slanější, než v oceánech kolem zemských pólů. To je způsobeno tím, že větší teplo způsobuje rychlejší odpařování vody a tím tedy i větší množství soli, která po odpaření zůstane. U severního i jižního pólu pak má vliv na nižší slanost vody i tání ledovců, které vodu naředí.

Může být slané i jezero?

Ano, může! A dokonce jich na světě existuje několik. Nejznámější je asi tzv. Mrtvé moře, které ve skutečnosti žádným mořem není. Voda je v něm natolik slaná, že v ní až na výjimky, jako jsou velmi odolné bakterie, nežijí žádné živé organismy. Slanost vody se navíc neustále zvyšuje. Jezero totiž nemá odtok a voda z něj mizí pouze odpařováním. Koncentrace soli už tam dosáhla takové míry, že je voda velmi hustá a dá se v ní klidně i sedět, aniž byste se potopili. Takto slaná voda sice nedovoluje žádným živočichům, aby v ní žili, ale má léčivé účinky na různé kožní problémy.

Až tedy pojedete k moři, zkuste si jen maličko líznout, ať se na vlastní chuť přesvědčíte, že je voda v moři opravdu slaná.

celý článek

Můžeme pít mořskou vodu?

vydáno 22.6.2017

Ochutnali jste už někdy mořskou vodu? Pokud ano, i když jste si třeba jen náhodou lokli na dovolené při koupání, tak jste asi rychle zjistili, že k pití opravdu dobrá není, je totiž slaná. A přesto jsou státy, kde mořskou vodu běžně k pití používají … je ale důležité dodat, že ji musí nejdříve odsolit.

Mořská voda se samozřejmě bez patřičné úpravy pít nedá. Nejen, že by nám nechutnala, ale hlavně by nám sůl v ní obsažená poškodila orgány. Jsou však země, které nemají dostatek zdrojů kvalitní „sladké“ vody, ale mají tu výhodu, že leží na mořském pobřeží a můžou tedy využít k výrobě pitné vody tu mořskou.

Jedním ze států, kde trpí velkým nedostatkem sladké vody je Malta. Tento evropský ostrovní stát si musí vyrábět 60% pitné vody odsolováním. Další země, které používají tento způsob výroby pitné vody, pak najdeme hlavně v Africe a na Arabském poloostrově.

Všechno má svůj rub i líc

Je samozřejmě skvělé, že si lidé umí poradit a pitnou vodu z moře vyrobit, v řadě států by se bez tohoto způsobu získávání pitné vody vůbec neobešli, ale má to i svá negativa. Odsolování je drahé a velmi náročné na spotřebu elektřiny, jejíž výroba zatěžuje životní prostředí. Dalším negativním dopadem je ničení pobřežních oblastí kvůli výstavbě odsolovacích zařízení.

Važme si tedy toho, že v České republice máme zatím dostatek kvalitní pitné vody. Aby tomu tak zůstalo i do budoucna, nesmíme znečišťovat životní prostředí a měli bychom se zamyslet jak vodu v krajině zadržet, aby všechna rychle neodtekla pryč. I u nás už se totiž začínají objevovat oblasti, kde hlavně v létě vodní zdroje vysychají. Je také nutné důsledně vodu chránit a hlavně bychom jí neměli plýtvat!

celý článek

Voda je život

vydáno 26.7.2011

Země je ze všech planet sluneční soustavy jediná, kde se mohl rozvinout život. A víte proč?
Protože jen na Zemi je VODA. Vyskytuje se všude a ve všech skupenstvích.

Kdyby se voda ztratila, nebyl by na ní život.
Zahynuly by rostliny, zvířata i lidé a Země by se proměnila v poušť.

POUŠTĚ

Jsou místa, které jsou tvořeny písečnými dunami nebo velkými kamenitými plošinami, ale i oázami. Na poušti je horko, sucho, prší jen velmi vzácně. Přesto i na poušti dokážou žít živočichové. Aktivní jsou však hlavně v noci, ve dne se před sluncem skrývají.

Duny jsou pískové hory vytvořené větrem.
Oáza je místo, kde roste vegetace, a to díky vodě, která se tam nachází.
Největší pouští planety je Sahara, která tvoří cca ¼ Afriky. Teploty jsou tam vyšší než 50 oC.
V poušti žijí např. hadi, štíři, fenek, pouštní myš. Jedinými velkými zvířaty, které vydrží horko na poušti jsou antilopy a velbloudi, kteří mají vodu v hrbech.

Naproti tomu jsou oblasti jako ROVNÍKOVÉ PRALESY, kde je velmi vlhké a teplé počasí. Žije v nich nejvíce rostlin a živočichů.

Největší rovníkový prales je Amazonský prales, který pokrývá velkou část Jižní Ameriky. Protéká tu největší řeka světa Amazonka. V pralese vydatně prší asi 200 dní v roce. Teploty po celý rok jsou mezi 25 až 28 oC.
Velké stromy v pralese někdy dorůstají až do výšky 70 metrů. V jejich vrcholcích žijí draví ptáci. Největší množství živočichů žije právě v korunách stromů. Uprostřed pralesa je bujná vegetace, množství kmenů, stromů, lián a listí. Velké koruny stromů zamezují slunečním paprskům proniknout až dolů, takže na zemi je hodně šero.
Mezi zvířata, která žijí v pralesech, patří např.: jaguár, tygr, gorily, šimpanzi, paoušci, motýli, pavouci, brouci, hadi, krokodýli a mnoho dalších.

celý článek

Voda - základ života

vydáno 20.9.2010

Voda je základem života. Asi 70 % hmotnosti člověka tvoří voda. Voda dopravuje látky k buňkám a látky z buněk. Pročišťuje tělo od škodlivých látek a pomáhá je udržovat zdravé. Aby tělo bylo zdravé, musí mít dostatek vody a voda musí být nezávadná. Člověk musí denně vypít cca 2 - 3 litry tekutin.

Aby voda byla pitná

  • musí být bakteriologicky nezávadná
  • měla by obsahovat určité množství minerálních látek
  • měla by obsahovat co nejméně dusičnanů, žádné jedovaté látky
  • neměla by obsahovat chemické látky

Voda ve volné přírodě může obsahovat různé škodliviny, proto musí projít procesem úpravy ve vodárně, kde se těchto škodlivin zbaví.

Voda je nenahraditelným přírodním zdrojem, který ovlivňuje prakticky všechny oblasti života a činnosti lidské společnosti. Představuje jednu ze základních složek životního prostředí a většinu hmoty Země.

celý článek

Vodní planeta

vydáno 20.9.2010

Země je jediná ze všech planet sluneční soustavy, kde je život. Co je tajemstvím tohoto zázraku?

VODA.

Voda je nenahraditelná a život bez ní by nebyl možný.

Voda se na Zemi vyskytuje v různých skupenstvích:

Voda v kapalném skupenství – je součástí všech živých organismů. Voda nás obklopuje všude a je součástí našeho každodenního života, aniž si to mnohdy uvědomujeme. Používáme na pití, umývání, splachování, vaření, praní a při mnoha dalších činnostech. V přírodě vodu vídáme v řekách, potocích, jezerech nebo mořích.

Led a sníh je voda v pevném skupenství. V zimě pokrývá krajinu, na nejvyšších horských vrcholech leží po celý rok.

Voda v plynném skupenství je pára. I vzduch, který dýcháme je poměrně vlhký – obsahuje páru.

VODA je velká cestovatelka, která se neustále mění. V moři je to kapalina, ve formě páry je obsažena ve vzduchu, z páry se tvoří mraky ze kterých voda znovu vrací na zem v podobě deště nebo sněhu. Její cesta potom pokračuje po zemském povrchu, potůčky a potoky odtéká do řek, až se dostane do moře a koloběh se může neustále opakovat. V průběhu celého svého putování přináší voda užitek živým organismům. Tvoří hlavní složku rostlin a živočichů i nás, lidí, a je pro náš život nepostradatelná. Člověk se odpradávna snaží vodu využívat k různým účelům. Vodou se zavlažují pole nebo slouží jako zdroj energie při výrobě elektřiny, lidé se v ní rádi osvěží a využívají ji i k rekreačním účelům.

Voda je drahocenná a musíme ji chránit!

celý článek

Voda v ČR

vydáno 20.9.2010

Vodní zdroje mají v České republice zcela jedinečné postavení, neboť díky geografické poloze prakticky všechna voda odtéká z našeho území do tří moří - Severního, Baltického a Černého. Zásoby vody jsou u nás závislé pouze na atmosférických srážkách.
Z toho důvodu připadá na jednoho obyvatele zhruba poloviční množství vody v porovnání se zeměmi Evropské unie. Proto je nutno se starat o vodní zdroje a akumulovat vodu v nádržích pro překlenutí suchých období.
Na našem území se nachází více než 23 tisíc nádrží a rybníků, které (s výjimkou 6 přírodních šumavských jezer) vytvořili lidé.

TEST - řeky ČR

celý článek

Voda na Zemi

vydáno 30.8.2010


Země

Povrch Země se vyznačuje obrovskou členitostí a rozmanitostí . Povrch země vznikal působením různých činitelů a byl modelován působením činností vody, větru, ledovců, střídáním teplot atd. Příkladem může být činnost řek, které v horských oblastech vymílají hluboká údolí a odplavený materiál ukládají v dolních částech a vytvářejí tak ploché nížiny.

Vodstvo

Voda se na Zemi vyskytuje v mnoha různých podobách a skupenstvích – v atmosféře v podobě vodních par, na povrchu a v podzemí, jak ve skupenství kapalném (oceán, jezera, řeky, podzemní vody), tak ve skupenství pevném (horské a polární ledovce).

Oceány podle velikosti
Tichý 179,7 mil. km2
Atlantský 91,6 mil. km2
Indický 76,1 mil. km2
Severní ledový 13,9 mil. km2

Nejdelší řeky světa
řeka stát délka v km
Amazonka Brazílie 7 025
Nil - Kagera Afrika 6 671
Mississippi – Missouri USA 6 212
Jang-c-tiang Čína 5 520
Ob – Irtyš Rusko, Kazachstán, Čína 5 410

Nejvodnější řeky
řeka stát průtok v m3/s
Amazonka Brazílie 110 000
Kongo Zair 42 000
La Plata Argentina 40 000
Jang-c-tiang Čína 31 000
Mississippi USA 17 500

Největší jezera
Kaspické moře Asie
Hořejší USA,Kanada
Ukerewe (Viktoriino) Afrika
Huronské USA,Kanada
Michigan USA

Zásoby vody na Zemi

Země bývá často označována jako „modrá planeta“. Je to tím, že více než 3/4 jejího povrchu zaujímá voda. Přes 94 % této vody je přitom vázáno ve světovém oceánu, na sladkou vodu pak připadá necelých 6 %. Z tohoto množství voda, kterou lidé potřebují k životu, představuje jen nepatrný zlomek zdrojů sladké vody. Kvůli znečištění, způsobeném činností člověka, je však stále větší část povrchových vod nepoživatelná a získávání pitné vody se tak stává velkým problémem pro většinu civilizovaného světa.

Rozdělení souše a oceánu Rozdělení slané a sladké vody
Sladká voda Sladká povrchová voda

Ohrožení životního prostředí

Vliv člověka na krajinu a prostředí je mnohostranný. S rychle rostoucím počtem obyvatel a s rozvojem nových technologií se tlak na životní prostředí stále zvyšuje. Současný svět a život na Zemi jsou ohrožovány nadměrným čerpáním přírodních zdrojů, vysokou výrobou a spotřebou energie, vypouštěním a hromaděním škodlivých látek. Současný způsob výroby a života hrozí zahlcením prostředí odpady.

Mezi globální problémy, které se projevují na celé Zemi bez ohledu na místo vzniku, patří zejména skleníkový efekt a předpovídané oteplení v důsledku znečištění ovzduší, narušení ozónové vrstvy, kyselé deště poškozující lesy, život v jezerech a zemědělské plodiny, rozšiřování pouští, kácení tropických pralesů, znečišťování moří a oceánů, vypouštění a hromadění chemických látek a radioaktivních odpadu.

Lesy, které pokrývají asi třetinu zemského povrchu, příznivě ovlivňují podnebí, ochraňují kvalitu a režim vodních zdrojů.

Znečištění životního prostředí vede člověka k nutnosti chránit přírodu.

Ochrana životního prostředí je velmi složitá. Prolíná všemi oblastmi života. Hlavním principem je nezbytnost zachování přírodních zdrojů a příznivých životních podmínek budoucím pokolením, což znamená rozumné využívání přírodních zdrojů, které nepřesahuje možnosti jejich přirozené obnovy a náhrady.

Vody je už teď na naší planetě málo

V současné době nemá ve světě asi 1,1 miliardy obyvatel naší planety přímý přístup k nezávadné vodě. Nejen vody pitné, ale nemají ani dostatek nezávadné vody na mytí.
K omezování zdrojů pitné vody stále více přispívá znečišťování povrchových a podzemních vod a rovněž trvale stoupá spotřeba vody. Mezi jednotlivými zeměmi však jsou ve spotřebě vody značné rozdíly. V některých nejchudších zemích musí lidé vystačit s několikanásobně menším množstvím vody než ve vyspělých státech. Více než 2 mil. lidí ročně umírá jenom proto, že pijí znečištěnou vodu. Nedostatek nezávadné vody vede jednak k tomu, že lidé onemocní, ale rovněž je odsuzuje k chudobě. A to proto, že dlouhé hodiny, které by mohli věnovat práci nebo vzdělávání, musí shánět pitnou vodu.

  • Nejméně hospodárně se s vodou zachází v zemědělství, kde je také největší spotřeba - a to při zavlažování.
  • Obrovské množství vody spotřebuje i průmysl. Např. na výrobu 1 tuny papíru je zapotřebí 100 000 litrů vody.
  • Průmysl a zemědělství vypouštějí až 40 % své spotřeby jako odpadní vody obsahující látky, které poškozují životní prostředí i zdraví člověka
  • Spotřeba vody vysoce překračuje běžný průměr i ve velkoměstech a velkých aglomeracích. Ztráty vody zde dosahují až 40 %

Klesající zásoby vody mohou vést až k napětí ve světě. Může se projevit hlavně na Blízkém a Středním východě v povodí řek Jordánu, Nilu, Tigridu a Eufratu, v jižní Asii v povodí Gangy a v oblasti kdysi čtvrtého největšího vnitrozemského moře - Aralského jezera, které se vinou člověka zmenšilo na méně než polovinu své původní rozlohy.
Rovněž Čadské jezero, které leží na hranici čtyř zemí (Niger, Kamerun, Nigérie a Čad) a je zdrojem života miliónů lidí v Africe, vysychá. Jezero dnes pokrývá plochu 1350 km2, ale ještě v roce 1963 to bylo 25 tisíc km2. Příčinou vysychání je globální oteplování a klimatický jev zvaný El Nińo, v jejichž důsledku se vyprahlý pás pod Saharou neúprosně rozšiřuje.

celý článek

Světový den vody

vydáno 12.3.2009

Světový den vody se slaví 22. března

V roce 1993 Valné shromáždění OSN vyhlásilo 22. březen jako Světový den vody. Pitná voda se stává stále vzácnější. Proto OSN a jeho členské státy uskutečnily a doporučily konkrétní kroky k ochraně vodních zdrojů na planetě Země. Její nedostatek patří mezi nejzávažnější globální problémy. Přes veškerou snahu mnoha organizací a sdružení nemá ani v současnosti téměř miliarda lidí po celém světě přístup k nezávadné pitné vodě. Tématem Světového dne vody roku 2012 je „Voda a bezpečnost potravin“.
Bohužel si často neuvědomujeme, jak je voda pro náš život podstatná. Naštěstí máme v naší republice kvalitní vody dostatek, a právě proto nám připadá jako samozřejmost, jako něco běžného. Voda je součástí našeho každodenního jídelníčku. Za den vypijeme zhruba 2 až 3 litry vody, ale víme, kolik vody zkonzumujeme v potravinách?

celý článek

Mohlo by tě zajímat

Mohlo by tě zajímat

Povídání o Indii s Jakubem Vágnerem

vydáno 12.11.2018
O krásách i nebezpečích indické divočiny vyprávěl světoznámý rybář Jakub Vágner členům Klubu vodních strážců v neděli 11. listopadu 2018 v Podolské vodárně. Jeho…
celý článek

Soutěž VODA V KRAJINĚ pro pražské základní školy

vydáno 24.10.2018
Pražské vodovody a kanalizace vyhlašují soutěž Voda v krajině, která je určena pro 3. až 6. ročníky pražských základních škol. Žáci mají za úkol vytvořit model krajiny, do…
celý článek

Pozvánka: Přednáška Jakuba Vágnera - Indická expedice za lidožravým sumcem

vydáno 24.10.2018
Přijďte si poslechnout poutavé vyprávění o lovu lidožravého sumce v Indii. Nezapomeňte se včas PŘIHLÁSIT , registrace končí 7. listopadu 2018.
celý článek

H2O a poklad šíleného oka

vydáno 11.10.2018
Četli jste veleúspěšnou knihu H 2 O a tajná vodní mise o dobrodružství kamarádů Huga, Huberta a Ofélie? Pokud ano a líbila se vám, tak pro vás máme skvělou zprávu. Klan H 2 O se…
celý článek