Z historie

Vodárenství

Voda vždy byla rozhodujícím momentem při osídlování krajiny. Stejně tomu bylo i v Českých zemích. K prvotnímu zásobování vodou sloužily studny, voda se roznášela či rozvážela z řek a potoků. Již ve 12. století se objevily soukromé gravitační přivaděče.
Polovinu 14. století můžeme považovat za počátek zásobování obyvatelstva z veřejných vodovodů, ale svůj význam neztrácely ani četné studny.
První pražské vodovody měly formu otevřených koryt či vodovodních řadů vyrobených z různých materiálů (dřevo, kámen, pálená hlína, olovo). Jednalo se o vodní přivaděče samospádové - gravitační, bez čerpací techniky.
Vodovody pro Strahovský klášter, Vyšehrad, Zbraslavský klášter i Pražský hrad byly soukromé a v prvopočátcích veřejnosti nesloužily. Prvním zařízením sloužícím výhradně obci byl až novoměstský vodovod z poloviny 14. století. Rozvoj technického myšlení, větší nároky na hygienu a stále se zvyšující potřeba vody si vynutily rozmach vodárenství. Vyrůstaly nové vodní věže, jinde se využily pro umístění nadzemních nádrží části opevnění, často se stavěly gravitační vodovody.
Většina těchto staveb sloužila až do 19. století. Právě až s dalším pokrokem techniky na konci 19. století vznikla většina moderních vodárenských systémů, z nich část funguje dodnes.

Pražské vodní věže

Staroměstská vodárna

Staroměstská vodárna vévodí Novotného lávce poblíž Karlova mostu. Před touto věží stála v těchto místech dřevěná vodní věž. Tato věž v roce 1576 vyhořela a následující rok byla postavena věž dnešní. Během let doznala řady změn. Její dnešní podoba je výsledkem 14 stavebních úprav a oprav.
Staroměstská vodní věž byla součástí přilehlé Staroměstské vodárny a sloužila pro gravitační zásobování veřejných i soukromých kašen na území Starého Města pražského. Čerpací stroje tlačily vltavskou vodu do nádrže umístěné 30 m vysoko, tj na úroveň dnešního 6. podlaží. Vodní věž ukončila své poslání r. 1884.
Stavba je v dobrém stavu, jejím současným majitelem je Hl. m. Praha - Městská část Praha 1 a využívá ji jako klubovny a kanceláře.

Šítkovská vodárna

Výstavba současné vodní věže Šítkovské vodárny započala v roce 1588 a byla dokončena v roce 1591, další práce pokračovaly až do roku 1599. Ještě před svým dokončením se věž naklonila. V době třicetileté války byla věž poškozena a při opravě dostala věž charakteristickou cibulovitou baň.
Nádrž na vodu byla původně umístěna přímo pod krovem věže.
Věž technicky dosloužila v roce 1881. Její původní funkcí bylo zásobování horního Nového Města pražského vltavskou vodou.
Současným majitelem je Nadace Český fond umění, který ji využívá jako skladiště.

Malostranská vodárna Petržilkovská

Roku 1502 se malostranští dohodli s Janem Petržilkou o výstavbě vodárny v těsném sousedství jeho mlýnů na ostrově u dnešního smíchovského nábřeží. Původní stavba této vodní věže byla dřevěná. Zděná věž byla postavena v letech 1582 - 1596. Vodní věž sloužila do roku 1880, vodárna do roku 1886.
Petržilkovská vodní věž je nejnižší a nejmalebnější z pražských renesančních vodárenských věží. V roce 1990 byla mezi věží a sousední budovou vybudována nad plavebním kanálem prosklená lávka. Ve vodní věží jsou kanceláře a jejím současným majitelem je Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s.

Novoměstská vodárna Novomlýnská

Věž této vltavské vodárny stále kdysi přímo nad vodou, ale dnes se v důsledku regulace Vltavy ocitla na okraji zástavby bývalé Petrské čtvrti. Věž byla vystavěna mezi léty 1602 - 1606 z kamene na dubových pilotách. V důsledku povodně se později částečně zřítila a byla roku 1658 dostavěna dodnes stojící vodní věž. K zásobování vodou sloužila do roku 1877, nedaleká vodárna ukončila svoji činnost v roce 1910. Původně věž sloužila k zásobování dolního Nového Města pražského vltavskou vodou, dnešním majitelem je ing. Robert Šimarek, věž není v provozu a je ve velmi špatném stavu.

Letenská vodárna

Rozsáhlý vodárenský areál na Letné byl dostavěn v roce 1888. Kromě vodárenské věže zde byl čtyřkomorový pozemní vodojem a přečerpací stanice, které byly zbořeny v roce 1977-78. Vodní věž, která sloužila pro zásobování pitnou vodou horní části Holešovic a Bubenče byla v roce 1913 vyřazena z provozu a po demontáži technologie byla přestavěna na byty pro vodárenské zaměstnance.
V současné době jsou ve věži klubovny a jejím majitelem je Obec Hl. m. Praha - Městská část Praha 7.

Vodárna Zelená liška

Stavba započala v roce 1906.
Věžový vodojem od roku 1907 zásoboval pitnou vodou území Vršovic, později i Braníka, Krče a Michle. Svému účelu tato stavba sloužila do roku 1975.
V současné době je mimo provoz a jejím majitelem je Obec Hl. m. Praha.

Vinohradská vodárna

Stavba vinohradské vodní věže započala v roce 1891 uvnitř staršího vodárenského areálu pro zásobování vodou území Vinohrad. Původně byla zásobována vltavskou vodou z Vinohradské vodárny v Podolí, po roce 1914 byla přepojena na káranskou vodu. V roce 1962 byla vyřazena z provozu a přestavěna na byty. V roce 1995 předaly Pražské vodárny tuto věž Magistrátu hl. m. Prahy.

Libeňská vodárna Mazanka

Věžový vodojem byl uveden do provozu v roce 1904 pro zásobování části Libně Káranskou vodou. Věž byla vyřazena z provozu v 60. letech. Na konci 60 let byla fasáda opravena. V roce 1988 byl tento objekt převeden na místní správu s tím, že bude využit pro jiné účely. současným majitelem je Viktor Furman a jeho záměry se stavbou nejsou známy.

Holešovická jatka

Ve východní části Ústředních jatek byl postaven novorenesanční věžový vodojem pro zásobování provozních hal užitkovou vodou z místní studny. Po roce 1920 byl tento areál připojen na pitnou vodu z městského vodovodu. Stavba byla v roce 1998 opravena a čeká na další využití. Jejím majitelem je Hl. m. Praha.

Kanalizace

Odvádění odpadních vod se vyvíjelo postupně po velmi dlouhou dobu.
Poměrně dokonalou sítí stok svádějící odpadní vodu do nejbližšího toku byla vybavena většina měst starověkého Řecka a Říma. Ve srovnání s antickými městy byla středověká Evropa zoufale špinavá a nezdravá. Hromady odpadů a zvířecích výkalů na ulicích středověkých sídel byly splachovány deštěm a vsakovaly se do studní, ze kterých se šířila nákaza nemocí - např. tyfus, cholera, úplavice.
První stoka v Praze byla vybudována v r. 1310 k odvodnění domu probošta v dnešní Nerudově ulici. V roce 1660 postavili jezuité první velkou klenutou stoku k odvodnění Klementina.
Splachovací gravitační kanalizace, jakou známe dnes byla známá již ve starověku, ovšem splachovací záchod neboli WC (anglicky "water closet") jak ho známe dnes byl vynalezen v roce 1810.
Počátkem 20. století již většina velkých evropských měst měla svůj stokový systém. Byly raženy většinou cihlové stoky. Většina z nich byla provedena tak dobře, že mohou sloužit i dnes po 100 letech.
Systematický přístup k výstavbě stokové sítě a čistírny odpadních vod v Praze byl završen roku 1893 přijetím projektu stokového systému. Stoky byly zaústěny do čistící stanice. Čistící stanice byla dokončena v roce 1906, její projekt vytvořil stavební rada ing. William Heerlein Lindley.

Stará kanalizační čistírna - Ekotechnické muzeum

Stará čistírna byla součástí stokového systému budovaného v letech 1895 - 1906 podle projektu anglického inženýra W. H. Lindleye. Úkolem této pozoruhodné technické stavby bylo odstraňovat nečistoty z vody přivedené kanalizací, aby mohla být bez nebezpečí vypouštěna do Vltavy. Celá čistírenská technologie - česle, lapač písku i sedimentační nádrže - byla ukryta v podzemí. Kapacita čistírny byla projektována na připojení cca 400 000 obyvatel, proto s rozšířením Prahy musela být rozšířena a modernizována. Provoz staré čistírny byl ukončen v roce 1967, v současné době je Ekotechnickým muzeem.


Mohlo by tě zajímat

Mohlo by tě zajímat

Soutěž pro ZŠ úspěšně dospěla do finále

vydáno 17.6.2019
Více než půl roku (od října 2018) probíhala soutěž pro 3. - 6. třídy pražských základních škol s názvem Voda v krajině, kterou vyhlásily Pražské vodovody a kanalizace, a.s…
celý článek

Výstava Voda & civilizace prodloužena do 26. června 2019

vydáno 30.5.2019
Tématu vody a změnám klimatu se věnuje unikátní venkovní výstava na pražské Kampě. Cílem je ukázat vodu jako strategickou surovinu a její dostupnost na různých místech světa…
celý článek

Vodní strážci dováděli ve Vodním domě

vydáno 24.5.2019
Jarní výlet vodních strážců do Vodního domu na Želivce se odehrál ve znamení zábavy i poznání a za doprovodu krásného počasí. Děti i dospělí se prošli po hrázi Švihovské…
celý článek

Výlet do Vodního domu - jarní akce Klubu vodních strážců

vydáno 3.5.2019
Přihlaste se na jarní klubovou akci a pojeďte s námi na výlet do Vodního domu. . Přihlášku na akci můžete vyplnit ZDE
celý článek