Co se děje když praskne trubka?

vydáno 29.6.2017

O tom, že se k vám domů do kohoutku dostane voda vodovodem ani není třeba vodním strážcům vykládat, to asi všichni víme. Ale o tom, co se stane, když vodovodní řad (tak se správně nazývá vodovod) praskne, už bychom si něco říct mohli. Jak vlastně zaměstnanci vodáren zjistí, že se někde něco pokazilo a co všechno musí udělat, aby závadu odstranili? O tom se dočtete na následujících řádcích.

Automatické hlášení poruch i telefonáty od obyvatel města

Vodovodní řad může prasknout z mnoha příčin. Z těch nejčastějších můžeme jmenovat korozi (neboli zreznutí a tím pádem zeslabení) materiálu, ze kterého je potrubí vyrobeno, další obvyklou příčinou je pohyb půdy (například v zimě, když hodně mrzne), vliv mají i různé otřesy, třeba ze staveb v okolí vodovodů nebo mechanické poškození potrubí (občas se stane, že nepozorný bagrista zavadí o vodovodní trubku).

Pokud už se tedy stane, že potrubí praskne, voda začne stříkat ven, je totiž v trubkách pod tlakem. Stříkající voda pak vytéká na povrch, a často síla vody poškodí silnici nebo chodník, pod kterými vede. Při poruše velkých potrubí, tak zvaných hlavních přivaděčů, pak dokonce voda tryská i několik metrů vysoko.

Centrální dispečink PVKNa důležitých úsecích vodovodů jsou nainstalovaná čidla, která neustále měří tlak a průtok v potrubí. Údaje ze všech těchto důležitých míst pak sleduje počítač, a pokud se někde sníží tlak a zvýší průtok, dispečer okamžitě dostane varování, že se něco děje. Dispečeři jsou lidé, kteří 24 hodin sledují a řídí provoz celé vodovodní i kanalizační sítě, můžou přes počítač na dálku ovládat různá zařízení a monitorují všechny poruchy.

Automatické hlášení přes počítač je tedy jedním ze způsobů jak se lze o poruše dozvědět. Druhým způsobem je hlášení od obyvatel města, kteří vidí, že na ulici vytéká voda a poruchu po telefonu ohlásí.

Za rok se v Praze stane okolo 4 500 poruch na vodovodní síti a okolo 4 000 poruch v kanalizační síti.

Výjezd zákrokové služby

O problému už tedy víme, ale co dál? Když dostane dispečer hlášení o poruše, vyšle na místo tzv. zákrokovou službu. To jsou lidé, kteří zhodnotí, o jak závažnou havárii jde, prozkoumají místo, kde voda uniká. Zjistí, zda je poškozena silnice a podle mapy najdou nejbližší uzávěr, kterým vodu uzavřou.

Pokud je poškozena silnice, musí se místo označit, aby se auta místu vyhnula, v případě velkých poruch je možno silnici i úplně uzavřít. Všechna tato omezení na silnicích se okamžitě hlásí na linku 112, aby policie, záchranka i hasiči o uzavírkách věděli.

Když je místo havárie zabezpečeno, může přijít na řadu oprava. V mnoha případech není úplně jasné, ve kterém místě potrubí prasklo, musí tedy přijet diagnostik. Ten má přístroj, kterým dokáže zjistit přesné místo, kde se prasklina nachází. Díky tomu pak stačí udělat výkop jen v místě poruchy. V případě, že se jasné, kde prasklina vznikla (např. je přímo vidět), diagnostik není na místě potřeba.

V místě poruchy je potřeba odkopat okolní zeminu. Vyřízne se poškozená část potrubí a vymění se za novou. Následuje zasypání díry a případná oprava povrchu (silnice, chodníku apod.). Než se voda opět pustí do potrubí, musí se udělat tzv. proplach, který vyplaví nečistoty vzniklé při poruše. Po proplachu se také dělá odběr vzorku vody a v laboratoři se vyhodnotí, že je voda zdravotně nezávadná. Teprve potom je možné obnovit dodávky vody.

Náhradní dodávky pitné vody

Náhradní zásobování vodou - cisternaA jak tedy doma poznáme, že se někde stala porucha? Jednoduše. Pokud bydlíte v území, které je vodou zásobováno právě z poškozené části vodovodního řadu, přestane vám téct voda. V takovém případě jsou pak do ulic přistaveny cisterny s pitnou vodou, ke kterým si můžete s kbelíkem přijít vodu nabrat, říká se tomu náhradní zásobování vodou. Na www.pvk.cz si můžete najít informace o tom, jak dlouho bude odstávka vody trvat a kde najdete nejbližší cisternu. V některých případech se používá náhradní zásobování vodou balenou ve 2 l sáčcích, které se dodávají např. do domovů seniorů nebo pro tělesně postižené, tedy tam, kde si lidé nemohou pro vodu k cisterně sami dojít.

Pokud se vám tedy stane, že z ničeho nic přestane téct voda, nepanikařte. Na opravě se už jistě pracuje :-).

Na závěr ještě důležitá telefonní čísla, kam můžete volat vy, nebo rodiče, když vidíte někde na ulici vytékat vodu nebo vám voda doma přestane téct:

Zákaznická linka PVK - 601 274 274 nebo 840 111 112

Všechny potřebné informace pak najdete i na www.pvk.cz.

celý článek

Uliční poklopy a značení vodárenských zařízení

vydáno 27.10.2016

Všimli jste si někdy, kolik je v chodnících a silnicích všelijakých kanálů, poklopů a znaků? A napadlo vás, k čemu slouží a co se pod nimi skrývá? My vám to rádi objasníme.

Vodovodní řady (tedy trubky, kterými se dostává pitná voda z vodojemů až do domů) jsou skryty pod zemí. Vedou i pod chodníky a silnicemi, kde se k nim nedá jen tak lehce dostat. Můžete si to představit jako takovou hodně komplikovanou síť, která se skrývá pod celým městem. Běžný chodec si vůbec neuvědomuje, kolik kilometrů trubek se mu pod nohama skrývá. Konkrétně v Praze je délka vodovodní sítě více než 3 500 km a dalších skoro 800 km měří vodovodní přípojky, to jsou ty části vodovodu, které vedou od hlavního rozvodu k jednotlivým domům.

Ale jak se k těm trubkám dostat, když jsou pod povrchem? Přeci nejde pokaždé rozkopat silnici, když je potřeba někde vypnout přívod vody! Z tohoto důvodu jsou při budování vodovodní sítě zřizovány šachty, ve kterých jsou kohouty a šoupata sloužící k ovládání vodovodních rozvodů. Šachty samozřejmě nemůžou zůstat otevřené a tak jsou kryty různými poklopy.

Stejné je to i s kanalizací. Ta se také skrývá hluboko pod ulicemi, ale protože musí být odvětrávána a je nutné do ní vstupovat kvůli kontrole a údržbě, tak jsou její součástí vstupní šachty a uliční vpusti, které jsou také přikryté poklopem. Kanalizační síť je dokonce ještě delší než vodovodní. Celková délka stokové sítě je více než 3 600 km a kanalizační přípojky (tedy část kanalizace vedoucí z jednotlivých domů do stoky) měří téměř 1 000 km. Kanalizačními stokami teče voda do Ústřední čistírny odpadních vod nebo do menších čistíren na okraji Prahy.

Na ulici můžete kromě poklopů spatřit i různé tabulky, nejčastěji modré a červené, které označují, že se v jejich blízkosti nachází např. vodovodní přípojka nebo hydrant a lze z nich mimo jiné vyčíst i to, jak daleko od paty domu jsou uložené.

Kromě vodárenských poklopů můžete na ulici vidět i spoustu dalších, například od plynárenských nebo elektrických rozvodů. Vás, jako Vodní strážce, ale určitě nejvíce zajímají poklopy vodárenské, pojďme si je tedy ukázat:

Tyto poklopy si většina lidí představí pod slovem kanál. Ve skutečnosti jsou to ale „uliční vpusti“, kterými z povrchu ulice odtéká dešťová voda.

Pod všemi těmito poklopy se skrývají vstupní šachty do kanalizace. Tudy se vstupuje, pokud je potřeba v kanalizaci něco opravit nebo vyčistit.

Pod tímto poklopem byste našli vodoměr.

Tyto malé poklopy se správně nazývají „povrchové znaky“, ale mezi vodaři se jim říká „hrníček“. Našli byste pod nimi šoupata, tedy ventily, kterými se ovládá uzavírání přívodu vody.

Pro to, aby bylo možno se k vodě dostat i na ulici, kde běžně nebývá vodovodní kohoutek, slouží hydranty. Většinou najdete jen poklop, pod kterým je zařízení, na které se dá hydrant připojit, někde jsou ale hydranty osazeny nastálo.

Tyto orientační tabulky můžete najít na zdech domů, na plotech apod. Odborníci z nich vyčtou, jak daleko od domu se nachází například uzávěr vody nebo hydrant.

Pokud někdy uslyšíte slovo „gajgr“ budete vědět, že se jedná o toto zařízení, které slouží k čištění okapových svodů, to jsou ty části okapu, které svádějí vodu ze střechy dolů do kanalizace.

celý článek

Podolská vodárna

vydáno 29.9.2016

Možná jste o tom slyšeli, možná jste to viděli v televizi. Vodárna v pražském Podolí byla v září 2016 na pár dní spuštěna do provozu a dodávala pitnou vodu Pražanům. Asi si říkáte, co je na tom tak zvláštního, když vodárna dodává vodu, ale u Podolské vodárny jde opravdu o výjimečnou událost. Tato vodárna totiž funguje pouze jako rezervní zdroj, to znamená, že běžně není v provozu a spouští se jen tehdy, když je to potřeba. A tato situace právě v září nastala, opravovaly se totiž některé části štolového přivaděče ze Želivky, kterým teče voda do Prahy za normálních okolností. A protože Praha bez vody zůstat nemůže a vodárna v Káraném by nezvládla zásobovat celé město, přišlo na řadu právě využití Podolské vodárny.

Pokud se chcete o Podolské vodárně dozvědět víc, pokračujte ve čtení ...

Místo pro Podolskou vodárnu nebylo vybráno náhodou. Již dříve zde stála stará vodárna, která byla zbourána, aby uvolnila místo pro vodárnu novou, větší a navíc i s modernějšími technologiemi na úpravu vody. V roce 1929 byla dokončena stavba jedné poloviny vodárny v podobě, jak ji známe dnes. Byla to ta velká budova, ve které jsou dnes pískové filtry a Muzeum pražského vodárenství. Společně s ní byla postavena i strojovna a budova s kancelářemi a byty pro dělníky. Vše navrhl architekt Antonín Engel.

Vodárna fungovala asi 20 let, během kterých se Praha zase o něco rozrostla, a začínalo hrozit, že množství dodávané vody nebude stačit. Rozhodlo se tedy o dostavbě další velké budovy, kterou navrhl také architekt Engel a poznáte ji podle osmipatrové věže a soch na průčelí, které znázorňují řeku Vltavu a její přítoky.

A jak vlastně výroba pitné vody v Podolí vypadá? Voda se čerpá z Vltavy, přes zařízení zvané česle (síta), kde se zbaví hrubých nečistot, jako jsou větve, listía podobně. Poté se voda čerpá do čiřiče, ten si můžete představit jako velkou nádrž, ve které se do vody přidává síran hlinitý, který na sebe váže nečistoty z vody, ty pak klesnou ke dnu a takto předčištěná voda se potrubím odvádí na pískové filtry. Tím, jak voda protéká skrz písek, se dočistí. Do vody se na závěr přidává chlór, který zničí bakterie.

Pokud navštívíte Muzeum pražského vodárenství, nejen že si prohlédnete krásnou stavbu Podolské vodárny, ale skrz skleněnou stěnu uvidíte pískové filtry a dozvíte se spoustu zajímavých informací o historii i současnosti vodárenství.

http://www.pvk.cz/voda-hrou/muzeum-prazskeho-vodarenstvi/

http://www.pvk.cz/voda-hrou/zazitkova-turistika/

Adresa Muzea pražského vodárenství: Podolská 15, Praha 4.

celý článek

Vodárenský proces

vydáno 13.8.2014

Mnoho z nás bere jako samozřejmost, že kdykoliv si doma otočí kohoutkem, začne téci čistá pitná voda. Odkud a jak se k nám pitná voda dostává a co se s ní stane, až z umyvadla odteče?

Prochází tzv. vodárenským procesem.
Koloběh vody ve vodárenství je proces, při kterém se odebírá voda z přírody, projde procesem úpravy ve vodárně, kde je také zdravotně zabezpečena. Skladuje se v zásobnících vody neboli vodojemech a odtud vodovodními řady odchází do domácností, kde se využije na různé účely. Jako odpadní voda odchází kanalizací na čistírny odpadních vod a odtud se vyčištěná vrací zpět do přírody.

celý článek

Výroba vody

vydáno 13.8.2014

Koloběh vody ve vodárenství začíná u vodních zdrojů. Ty mohou být povrchové (vodní toky, přehrady) nebo podzemní, odkud se voda jímá. Aby se voda ke spotřebiteli dostávala upravená a zdravotně nezávadná, musí projít procesem úpravy vody, který ji zbaví nežádoucích příměsí a hygienicky ji zabezpečí.

Největší vodárnou v České republice je úpravna vody Želivka, která zásobuje asi ¾ obyvatel Prahy. Druhou úpravnou vody pro Prahu je vodárna Káraný, která zásobuje Prahu už více než 100 let. Vodárna v Praze Podolí je rezervním zdrojem pro případ havárií na předchozích úpravnách vody.

celý článek

Distribuce vody

vydáno 13.8.2014

Z úpravny vody se pitná voda dopravuje vodovodními řady do vodojemů a odtud pak do jednotlivých domácností. Největší úpravnou vody v České republice je vodárna Želivka, která zásobuje asi 75 % obyvatel Prahy. Z Želivky se pitná voda dopravuje gravitačně (teče samospádem) pomocí tzv. štolového přivaděče až do Jesenice, kde se skladuje v podzemních vodojemech.

Z vodárny Káraný je pitná voda dopravována do dalších vodojemů v Praze, např. na vodojem Flora nebo Ládví.

celý článek

Odkanalizování a čištění odpadních vod

vydáno 13.8.2014

V domácnostech u spotřebitelů se voda využije na různé účely a znečištěná se odvádí do kanalizační neboli stokové sítě. Kanalizace odvádí odpadní vody do čistíren odpadních vod. Zde probíhá proces čištění vody, a to mechanické a biologické a vyčištěná voda odtéká do řeky, tedy zpět do přírody. Díky čištění odpadních vod se chrání životní prostředí.

celý článek

Mohlo by tě zajímat

Mohlo by tě zajímat

Povídání o Indii s Jakubem Vágnerem

vydáno 12.11.2018
O krásách i nebezpečích indické divočiny vyprávěl světoznámý rybář Jakub Vágner členům Klubu vodních strážců v neděli 11. listopadu 2018 v Podolské vodárně. Jeho…
celý článek

Soutěž VODA V KRAJINĚ pro pražské základní školy

vydáno 24.10.2018
Pražské vodovody a kanalizace vyhlašují soutěž Voda v krajině, která je určena pro 3. až 6. ročníky pražských základních škol. Žáci mají za úkol vytvořit model krajiny, do…
celý článek

Pozvánka: Přednáška Jakuba Vágnera - Indická expedice za lidožravým sumcem

vydáno 24.10.2018
Přijďte si poslechnout poutavé vyprávění o lovu lidožravého sumce v Indii. Nezapomeňte se včas PŘIHLÁSIT , registrace končí 7. listopadu 2018.
celý článek

H2O a poklad šíleného oka

vydáno 11.10.2018
Četli jste veleúspěšnou knihu H 2 O a tajná vodní mise o dobrodružství kamarádů Huga, Huberta a Ofélie? Pokud ano a líbila se vám, tak pro vás máme skvělou zprávu. Klan H 2 O se…
celý článek