Proč jsou mokřady důležité a musíme je chránit?

Na 5. června každoročně připadá Mezinárodní den životního prostředí. Slaví se už od roku 1974 a jedním z důležitých témat, kterým tento den připomínáme, je i voda v krajině a na ni navázaný rozmanitý život rostlinných i živočišných druhů. Místům, kde hraje voda hlavní roli, proto věnujeme následující článek.

Co je to mokřad?

Abychom pochopili význam mokřadů, je potřeba si nejdříve vysvětlit co to vlastně mokřad je. Slovo mokřad pod sebou zahrnuje hned několik dalších výrazů, jako třeba prameniště, močál, bažina, tůně, blata, rašeliniště nebo slatina. Pro všechna tato území je charakteristický jeden společný jev a to dostatek vody, ať už se jedná o vodu povrchovou nebo podzemní. Odborně to můžeme popsat jako přechod mezi vodním a suchozemským ekosystémem. Takováto místa bývají celoročně, nebo alespoň po větší část roku, podmáčená.

Ráj pro rostliny i zvěř

Mnoho lidí má se slovem močál nebo bažina spojené nepříjemné pocity. Okamžitě si vzpomenou na strašidelné historky o tom, jak se v močálu někdo utopil nebo si vybaví pohádky o bludičkách a hejkalech. Z pohledu milovníka přírody však jde o velmi cenná území, ve kterých žije nepřeberné množství živočichů a rostlin.

Mokřady jako své útočiště vyhledávají rozmanité druhy hmyzu, obojživelníků, vážek, ptáků (mimo jiné i vzácných volavek a čápů), ale i rostlin jako jsou orchideje nebo masožravky. Každý mokřad je takovou malou živou botanickou a zoologickou zahradou, kde mají podmínky pro život i druhy, které už jinde nenajdeme.

Důležité zásobárny vody

Mokřady nejsou důležité jen jako domov a útočiště pro faunu a flóru, ony totiž slouží i jako bohatá zásobárna vody pro své okolí. Fungují jako houba – když prší, vodu do sebe nasají a velké množství jí zadrží, když potom nastane sušší období, mokřady vodu postupně uvolňují do okolní krajiny a poskytují tak vláhu širokému okolí.

Ještě v první polovině minulého století bylo v naší krajině velké množství mokřadů. Prakticky v každém ďolíčku bylo podmáčené území, které se moc nedalo využít pro hospodaření. Sedláci se tato místa snažili alespoň částečně odvodnit různými uměle vybudovanými strouhami a příkopy, aby si zvětšili pole a tažní koně nebo voli se v těchto místech nebrodili moc hluboko. Byl to těžký boj, ve kterém občas nějaký ten metr pole získal sedlák, jindy naopak zvítězila příroda. Ovšem po 2. světové válce nastaly mokřadům zlé časy, s postupující motorizací, vznikem jednotných zemědělských družstev a touhou po velkých širých lánech začalo ve velkém vysušování mokřadů, rušení remízků a houfně se v rámci meliorací rozběhlo odvodňování půdy.

Co je to meliorace?

Slovo meliorace jste už možná někdy zaslechli, používá se poměrně často a jde o soubor různých opatření, která vedou ke zlepšení úrodnosti půdy. To by samo o sobě nebylo nic špatného, meliorační práce jsou důležitou součástí péče o krajinu a zahrnují i zalesňování, zpevňování svahů, dodávání živin do málo úrodné půdy atd., ovšem nejznámějším zásahem z minulosti, který má dalekosáhlé důsledky, je právě odvodňování. Dnes už často ani nevíme, kde všude byly do polí zabudovány odvodňovací trubky, jejichž účelem bylo odvést co nejrychleji z polí přebytečnou vodu a zvětšit tak plochu vhodnou k obdělávání. Společně s napřimováním vodních toků a betonováním jejich koryt se dosáhlo rychlého odtoku vody. Dnes se ale situace obrátila a my naopak potřebujeme vodu v krajině zadržet. Staré drenáže (odvodňovací trubky) však nadále plní svou práci a je obtížné a také velmi drahé se jejich nechtěné funkce zbavit.

Abychom ale neházeli vinu jen na meliorace, musíme si přiznat, že vinu na mizejících mokřadech má také rozšiřující se výstavba pro bydlení i podnikání, neustále se zvětšující nákupní a skladovací zóny s velkými plochami parkovišť, budování nových silnic, velkokapacitních křižovatek atd. Lidská činnost zkrátka nad přírodou mocně vítězí.

Zpět k mokřadům

Abychom se však vrátili zpět k původnímu tématu, tedy mokřadům. Vysvětlili jsme si, proč jsou pro krajinu důležité a také proč už jich zdaleka není tolik jako dříve. Co ale s tím? V první řadě je potřeba mokřady důkladně chránit a vysvětlovat jejich význam. Není snad u nás člověka, který by nevnímal velký problém posledních let – sucho. Je tedy ideální čas pro osvětu a posun veřejného mínění směrem k důkladnější ochraně životního prostředí. S tím je kromě ochrany mokřadů spojen i návrat k přirozeně se vyvíjejícím vodním tokům ve volné krajině. Když vodě dovolíme razit si svou vlastní cestu, tvořit meandry (zákruty řeky) a rozlévat se volně do krajiny v obdobích velkých dešťů, brzy zjistíme, že to i úrodě na polích prospívá více, než drahé umělé zavlažování. Už jen samotné vypařování vody z mokřadů dokáže změnit okolní mikroklima a významně pomoct růstu rostlin.

Že je třeba mokřady chránit, si uvědomují lidé po celém světě. Proto byla roku 1971 uzavřena tzv. Ramsarská úmluva. Jde o celosvětovou mezivládní dohodu o ochraně vodních biotopů. Každý stát, který se k úmluvě připojí (v současnosti jich je už 169), se zavazuje vyhlásit na svém území minimálně jeden mokřad mezinárodního významu a věnovat tomuto území zvýšenou péči a ochranu. Česká republika se k Ramsarské úmluvě připojila v roce 1990 a v současnosti je na jejím území 14 tzv. ramsarských mokřadů. Jejich výčet najdete na konci tohoto článku.

Mokřady a tůně se však také dají na vhodných místech znovu budovat. Někteří zemědělci už pochopili, že když část pozemku věnují vodě, přináší to spoustu pozitivních důsledků. Asi nejviditelnějším je samozřejmě větší zavodnění okolí a zvýšená vzdušná vlhkost, to však zdaleka není jediné pozitivum. Tůně mohou sloužit jako napajedla pro zvěř a velmi rychle si ho najdou i různí jiní živočichové, včetně hmyzu, který hraje důležitou roli při opylování rostlin. Vše na sebe navazuje a přírodě opravdu stačí jen trochu pomoct nebo jí alespoň neklást překážky.

Mokřadům pomáhá i naše společnost

Kromě ochránců přírody a ekologických sedláků si důležitost mokřadů uvědomují i některé ekologicky smýšlející firmy. Mezi nimi jsou i Pražské vodovody a kanalizace a společnost Veolia, která prostřednictvím svého Nadačního fondu Veolia založila projekt „Vraťme vodu přírodě“. Díky sbírce a prodeji dárkových předmětů získává peníze, ty poté putují Českému svazu ochránců přírody, který vykupuje mokřadní lokality a dlouhodobě je chrání. Od spuštění projektu v roce 2018 bylo tímto způsobem získáno již více než 600 tisíc korun. Více informací o tomto prospěšném projektu získáte na www.nfveolia.cz/programy/vratme-vodu-prirode/.

Mokřady na území ČR vyhlášené v souladu s Ramsarskou úmluvou:

Šumavské rašeliniště
Třeboňské rybníky
Novozámecký a Břehyňský rybník
Lednické rybníky
Litovelské Pomoraví
Poodří
Krkonošská rašeliniště
Třeboňská rašeliniště
Mokřady dolního Podyjí
Mokřady Liběchovky a Pšovky
Podzemní Punkva
Krušnohorská rašeliniště
Horní Jizera
Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa


Mohlo by tě zajímat

Mohlo by tě zajímat

Letní fotosoutěž

vydáno 9.7.2020
Chystáš se o prázdninách k vodě nebo do přírody? Tak s sebou vezmi foťák nebo telefon a zapoj se do naší soutěže! 3 nejlepší fotky odměníme kompletní sadou knih o partičce…
celý článek

Užijte si prázdniny!

vydáno 25.6.2020
celý článek

PF 2020

vydáno 19.12.2019
celý článek

H2O a pastýřové snů

vydáno 13.12.2019
Kdo by je neznal. H2O, neboli Hugo, Hubert a Ofélie – známá parta z knížek H2O a tajná vodní mise, H2O a poklad šíleného oka a nově také ze třetího pokračování H2O a pastýřové…
celý článek