Je umělé zasněžování dobré pro přírodu?
Lyžařská sezóna se rychle blíží a sportovci už se těší, až vyrazí na sjezdovku nebo na běžky. To ale nepůjde bez sněhu. A protože v posledních letech je o sníh nouze, a to i na horách, používají se čím dál častěji sněhová děla, která se o dostatečný přísun sněhu postarají. Zdá se to jako geniální nápad, ale má to i své negativní stránky.
Co na to ekologové?
Jak jistě víte, sníh je pevné skupenství vody. Pro výrobu umělého sněhu je tedy potřeba voda, hodně vody. Ale kde ji vzít? Využívají se nejbližší vodní toky, tedy potůčky, potoky, případně i řeky, pokud jsou v blízkosti sjezdovek, to však bývá spíše výjimka. Nejčastěji se tedy využívá voda z horských potoků nebo z nádrží, které se na těchto potocích vybudují. Když ale nastane čas zasněžování, tedy když teplota klesne přibližně k -4 °C, je potřeba vzít vody z koryta opravdu hodně. A tady nastává problém, protože v zimě bývá vody v potocích málo a pokud se ve velkém odebere na zasněžování, může se stát, že koryto potoka vyschne, následně vymrzne a s ním umrznou i rostliny a živočichové, kteří jsou na zimu schovaní v bahně na dně potoka a v březích. Samozřejmě existují pravidla, která odběr vody z toků regulují, aby v nich vždy nějaká voda zůstala. Tato pravidla ale bývají často porušována v honbě za co nejrychlejším zasněžením svahů. Problémem je také spotřeba elektrické energie na provoz sněžných děl, a hluková zátěž, kterou děla vytvářejí.
Dalším z důvodů, které ekology nenechávají klidnými je používání chemických látek, které se v některých areálech do umělého sněhu přidávají a pomáhají sníh déle udržet v pevném stavu. Umělý sníh se díky přidávané chemii nerozpouští tak rychle jako sníh přírodní a navíc se dá vyrábět už při -1 °C. Výrobci těchto látek sice tvrdí, že jejich produkt neškodí životnímu prostředí, ale dopady se mohou projevit až za několik let, když se množství chemikálie v půdě zvýší.
Další argument proti umělému zasněžování je postupné narušování biodiverzity, tedy rozmanitosti druhů rostlin a pravděpodobně i zvířat na zasněžovaném území. Umělý sníh vydrží na svahu o několik týdnů déle než sníh přírodní a zatímco na okolních loukách už začínají růst jarní květiny, tak na sjezdovce se stále drží sníh. Teplomilné rostliny se tak postupně ze sjezdovek stáhnou a zbydou tam jen druhy rostlin, které dlouhou zimu snášejí lépe, což jsou většinou jen nekvetoucí trávy.
Jedním z argumentů majitelů sjezdovek je, že umělý sníh zadržuje vodu v krajině, což ale není tak úplně pravda. Ve formě sněhu je sice voda na místě o něco déle zadržena, ale tím, že je voda rozprostřená po poměrně velkém území se jí zhruba třetina během zimy odpaří, více než by se odpařilo z říčního koryta. Dalším negativním vlivem sjezdovek je utužování sněhu a půdy pod ním. Po svahu jezdí těžké rolby, a půda na sjezdovkách je tak mnohem více stlačena k sobě než na okolních loukách, kde pohyb techniky není. Jak známo, utužená půda mnohem hůře přijímá a zadržuje vodu, hrozí tak sucho a eroze (rozpraskání a odplavení) půdy.
Je na umělém zasněžování i něco pozitivního?
Abychom však nebyli jen negativní, měli bychom zmínit i argumenty pro používání technického sněhu. Při dnešních klimatických podmínkách by bez umělého zasněžování hrozilo, že lyže přes zimu ani nevytáhneme z komory. Nebylo by zkrátka na čem lyžovat. Slabý poprašek sněhu na pořádnou lyžovačku nestačí a ostatní venkovní sportovní aktivity jsou v zimě dost omezené. Díky umělému sněhu si tedy můžeme zalyžovat i v našich, ne tak vysokých, horách. V horských oblastech jsou navíc místní obyvatelé často závislí především na příjmech ze zimního období. Z vydělaných peněz pak žijí přes léto, kdy nemají možnost vydělat si tolik peněz jako v zimě. Čím déle tedy zimní sezóna trvá, tím větší šance na výdělek mají. Pokud nechceme, aby se hory v létě vylidňovaly a nebyli v nich jen turisté, kteří přijeli na pár dní, je důležité, aby si místní obyvatelé měli možnost vydělat dostatek prostředků na živobytí.
Všeho s mírou a hlavně bez chemie
Umělého zasněžování, jakkoli je pro přírodu nepříznivé, se asi jen tak nezbavíme, minimálně do doby, než začne v zimě zase pořádně sněžit. Musíme být ale na pozoru a neměli bychom majitelům areálu dovolit rozšiřovat neúměrně rozlohu sjezdovek na úkor volné krajiny. Také by měl být kladen důraz na dodržování pravidel při odběrech vody z toků a především by se neměla zbytečně používat jakákoli chemie.
PVK
