Mokřady – důležitá součást krajiny
O důležitosti mokřadů v krajině jste už určitě slyšeli, ale co to vlastně mokřad je a jak vypadá? Už při vyslovení samotného slova mokřad vám možná vlhnou ponožky. Původně se používalo slovo mokřaď, ale jistě znáte i slova jako blata, mokřina, bažina nebo močál a nejspíš vás pobaví i dříve používané slovo močidla. Mezi mokřady se počítají i vlhké louky, podmáčená okolí potoků a říček, mělká jezera a rybníky.
Jednoduše se tato místa dají popsat jako oblasti, kde voda nevysychá, nebo je alespoň ve větší míře přítomna po většinu roku. Tato místa vodu zadržují a pro okolní krajinu slouží jako zásobárna potřebné vláhy. Při velkých deštích dokáží mokřady zadržet velké množství vody, kterou potom postupně uvolňují, mají tedy v krajině retenční
(zadržovací) i zásobovací funkci.
Mokřady poskytují útočiště mnoha živočišným i rostlinným druhům, ať už díky dostatečné vlhkosti a s tím spojenými dobrými podmínkami pro život, tak i z toho důvodu, že jde obvykle o špatně prostupná území, kde nejsou zvířata a rostliny nikým rušeny a ničeny. Mokřady jsou jedny z druhově nejrozmanitějších území a mají pro přírodu i pro lidstvo obrovský význam.
Mokřady jako své útočiště vyhledávají rozmanité druhy hmyzu, obojživelníků, vážek, ptáků (mimo jiné i vzácných volavek a čápů), ale i rostlin jako jsou orchideje nebo masožravky. Každý mokřad je takovou malou botanickou a zoologickou zahradou, kde mají podmínky pro život i druhy, které už jinde nenajdeme.
Zmizení mokřadů během půlstoletí
Ještě v první polovině 20. století tvořily mokřady běžnou součást naší krajiny, po 2. světové válce, s rozvíjející se technikou, však zemědělci začali zamokřená místa odvodňovat, aby rozšířili plochy pro pěstování plodin. Kromě vysušování mokřadů se v té době propagovaly i další úpravy krajiny, které jsou z dnešního pohledu špatné
a dnes se složitě napravují. Například se narovnávala koryta potoků a řek a dna se betonovala, případně se toky schovávaly do trubek (takzvaně se kanalizovaly), aby voda co nejrychleji odtekla. Dnes již víme, že klikatící se potoky a říčky dokáží vodu v krajině účinně pozdržet a i při povodních hrají meandry pozitivní roli.
Ochrana mokřadů
Dnes už je nemožné obnovit všechny mokřady do původní podoby, mnoho lidí a organizací si ale jejich potřebnost uvědomuje a existuje několik programů, které mají za cíl vykupovat tato cenná území, chránit je a ideálně i rozšiřovat. Existuje dokonce i mezinárodní ochrana mokřadů, je to tzv. Ramsarská úmluva, tedy smlouva z roku 1971, kdy byla v íránském Ramsaru uzavřena Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam. Dnes sdružuje 170 členů a je pod ní zahrnuto přes 2 400 mokřadů celého světa o celkové rozloze 2,5 mil. km². Česká (tehdy ještě Československá) republika k úmluvě přistoupila v roce 1991 a v současné době je na území ČR mezi „ramsarské mokřady“ zahrnuto 14 oblastí.
O ochranu mokřadů usiluje i Český svaz ochránců přírody, který ve spolupráci s Nadačním fondem Veolia vykupuje a dlouhodobě chrání mokřadní plochy. Více se o projektu dozvíte na webu www.nfveolia.cz/programy/vratme-vodu-prirode/.
Chodíte rádi do přírody? Načerpejte inspiraci na výlety nejen k mokřadům v aplikaci EPU.
PVK
