Podolská vodárna je zpět v trvalém provozu
Když se Pražanů zeptáte, zda znají nějakou vodárnu, která jim dodává pitnou vodu, většinu z nich napadne jako první Podolská vodárna. A to i přes to, že vodárna v posledních 19 letech sloužila pouze jako záložní zdroj a vodu do vodovodní sítě nedodávala.
Letos je to právě 100 let, kdy byla schválena výstavba tohoto „chrámu vody“. Podolskou vodárnu navrhl známý architekt Antonín Engel a výstavba první budovy byla dokončena v roce 1929. Druhá část areálu, tedy budova s vodárenskou věží, byla dokončena až později, v 60. letech minulého století. Od té doby trvale zajišťovala Pražanům pitnou vodu, a to až do roku 2002, kdy přišly velké povodně a zatopení se nevyhnulo ani vodárně. Protože do Prahy dodávají vodu další dvě velké vodárny, které zvládnou pokrýt spotřebu pitné vody, bylo rozhodnuto, že bude Podolská vodárna odstavena z provozu a bude využívána pouze jako záloha pro případ nějaké nenadálé události ve vodárnách v Káraném nebo na Želivce.
Teď však nastala chvíle, kdy bude potřeba po více než sto letech provozu opravit káranský přivaděč a větší provozní údržbové práce jsou naplánovány i na Želivce. A proto letos v červnu přišel okamžik, kdy se projevila důležitost bílé krásky z Podolí, která opět pomůže svým dvěma kolegyním pokrýt spotřebu vody v Praze.
Aby však byla zachována kvalita pitné vody, na jakou jsou Pražané zvyklí, bylo třeba provoz náležitě připravit a zmodernizovat, protože za bezmála 20 let, kdy vodárna nebyla v provozu, se vývoj ve vodárenství nezastavil. Technologie byla doplněna o filtraci přes granulované aktivní uhlí (GAU), které dokáže z vody odstranit různé škodlivé látky včetně pesticidů, a pro hygienické zabezpečení bylo kromě chlorování doplněno i UV záření. Teď už tedy můžeme Podolské vodárně popřát bezproblémový provoz a připít jí na zdraví. A jak jinak, než kvalitní pitnou vodou.
PVK
