Vodní stopa
Vodní stopa neboli virtuální voda. Jsou to sice 2 různé výrazy, ale pojmenovávají stejnou věc. Pokud se někdo zeptá, kolik vody denně spotřebujeme, začneme počítat – kolik vody vypijeme, kolik jí spotřebujeme na hygienu, praní, vaření, úklid atd. a dojdeme přibližně k číslu 100 litrů, což je denní průměrná spotřeba vody každého z nás. Je tomu ale opravdu tak?
Zapomněli jsme totiž na to, že vodu potřebujeme nejen na pití, hygienu, ale i na výrobu jídla, na vypěstování ovoce a zeleniny, ale i na výrobu oblečení či nábytku. Vodní stopa je tedy množství vody, které potřebujeme na pěstování plodin nebo výrobu zboží. A název virtuální naznačuje, že většina vody není ve výrobku přímo obsažena.
Proč se vodní stopa počítá?
Výpočet vodní stopy byl poprvé představen v roce 2002 a vznikl proto, aby se poukázalo na nesmyslné pěstování některých plodin v místech s nedostatkem vody, např. pěstování květin náročných na vodu v suchých oblastech Afriky nebo Izraele. Množství virtuální vody by do budoucna mělo pomoci lépe využívat vodní zdroje a v sušších oblastech světa se zaměřit na produkci plodin
a výrobků s nižší spotřebou vody.
Na základě výpočtu vodní stopy je možné sledovat, kolik virtuální vody dováží či vyváží jednotlivé státy. Logické by bylo, kdyby např. evropské země, které mají zatím vody dostatek, virtuální vodu vyvážely, ale opak je pravdou. Tím, že do Evropy dovážíme spoustu výrobků vyrobených v rozvojových zemích, žijeme vlastně na úkor obyvatel těch států, které trpí nedostatkem vody. Náročné na vodu je například pěstování datlí, řezaných květin, bavlny nebo kakaových bobů, což jsou všechno plodiny, které se ve velkém pěstují v Africe nebo na Blízkém východě.
V České republice spotřebuje jeden obyvatel za jeden den v průměru 4 500 litrů „virtuální“ vody. Je to voda, kterou sice nevidíme, ale byla využita při výrobě zboží nebo v zemědělství při krmení zvířat a zalévání rostlin.
Pro srovnání: Sousední Slovensko má spotřebu 3 700 l/os/den, Německo 3 900 l/os/den, USA 7 800 l/os/den.
Krátké zamyšlení pro lepší svět
Z výše napsaného tedy vyplývá, že je důležité přemýšlet nad tím, co a kolik toho kupujeme. Oblékat se samozřejmě musíme, stejně jako musíme jíst, ale snažme se omezit naši spotřebu a nekupujme věci zbytečně.
Nejlépe lze princip virtuální vody pochopit na konkrétních příkladech:
na vypěstování 1 kg pomerančů je potřeba 560 litrů vody
na vyprodukování 1 litru mléka je potřeba 1 020 l vody
(na pěstování krmiva pro krávy a jejich napájení)
na vyprodukování 1 ks vejce je potřeba 196 litrů vody
(krmení a napájení slepic, mytí vajec)
na vyprodukování 100g čokolády je potřeba 1 720 litrů vody
(na vypěstování kakaových bobů a dalších surovin + na výrobu)
na vyprodukování 1 piva (0,5 l) je potřeba 150 litrů vody
(na vypěstování surovin i samotnou výrobu piva)
na vyrobení 1 ks bavlněného trička je potřeba 2495 litrů vody
(na vypěstování bavlny, při výrobě, na barvení látky)
na výrobu 1 ks džínových kalhot je potřeba 8 000 litrů vody
(na vypěstování bavlny, při výrobě, na barvení látky)