Čaj – nápoj, který spojuje kultury
S chladnými podzimními dny cítíme potřebu zahřát se nejen teplým oblečením, ale i nějakým dobrým horkým nápojem. Tím nejznámějším a na světě nejoblíbenějším je bezesporu čaj. Historie tohoto nápoje sahá až do starověké Číny.
Podle legendy objevil čaj čínský císař Šen-nung kolem roku 2700 př. n. l., když mu do vařicí vody spadlo pár lístků z čajovníku. Postupně se čaj stal populárním nejen v Číně, ale i v dalších zemích Asie, a později se rozšířil do Evropy a celého
světa. Nejen, že skvěle chutná a má nespočet variant a příchutí, ale obsahuje i látky, které podporují zdraví. Čaj má také velký kulturní význam. Různé národy mají různé čajové rituály a pití čaje je spojováno s důležitými jednáními, určujícími běh světa.
4 druhy čajů – každý jiný, přesto všechny ze stejné rostliny
Existují čtyři základní typy čaje: zelený, černý, oolong a bílý. Všechny se vyrábějí z rostliny čajovníku (latinský název Camellia sinensis), ale liší se způsobem zpracování:
• Zelený čaj: Lístky se po sběru rychle zahřejí (například v páře nebo na pánvi), aby se zastavila oxidace. Tento proces zachovává přirozenou barvu lístků a jejich svěží chuť.
• Černý čaj: Lístky se nechají oxidovat (někdy se říká fermentovat), což jim dodává tmavou barvu a silnější chuť. Proces zahrnuje několik kroků: zvadnutí, rolování, oxidace a sušení.
• Oolong: Tento čaj je částečně oxidovaný, což ho staví mezi zelený a černý čaj. Výsledná chuť může být jemná i výrazná, v závislosti na stupni oxidace.
• Bílý čaj: Nejjemnější typ čaje. Lístky se sbírají velmi mladé a po minimálním zpracování se nechávají přirozeně uschnout. Často mají jemnou, lehce sladkou chuť.
Čaj se pěstuje hlavně v Číně, Indii, Japonsku, na Srí Lance, Tchaj-wanu, ve Vietnamu, ale i v Turecku a v dalších asijských zemích. Pěstování vyžaduje splnění několika podmínek jako je dostatek srážek a mírné teploty. Znalci čaje dokonce poznají, ze které lokality čaj pochází. Výsledná chuť a kvalita závisí na mnoha faktorech, třeba na druhu půdy, nadmořské výšce nebo způsobu sklizně.
Čaj obsahuje látku zvanou tein, což je v podstatě jiný název pro kofein. Tato látka má povzbuzující účinky, čaj však obsahuje daleko méně teinu než káva kofeinu. I přesto se ale nedoporučuje pít čaj těsně před spaním.
Čajové rituály
V zemích, kde má pití čaje tisíciletou tradici, se praktikují čajové rituály. V Japonsku se čajové ceremonie konají ve speciálních paviloncích určených právě pro pití čaje. Hosté si před pitím čaje umyjí ruce a ústa a v tichosti sledují toho, kdo čaj připravuje a pijí ho v předem určeném pořadí.
Čínský čajový rituál není tak „divadelní“, přesto je ale také velmi detailní a hostitel musí ovládat správnou techniku a být zručný. Čajové lístky se několikrát oplachují horkou vodou, aby se odstranily nečistoty a zároveň probudila jejich chuť. Poté se lístky zalijí horkou vodou a nechají se krátce louhovat. Tento proces se může několikrát opakovat. Na každý obřad je určen speciální druh mističek, konviček, kleštiček, metliček, lžiček a spousty dalších nástrojů. Je to zkrátka velká věda.
V Evropě se čajové rituály přeměnily spíše na společenská setkání. Známá je třeba britská tradice tzv. odpoledních čajů (afternoon tea). Britové při nich podávají černý čaj a do něj přidávají mléko. Hořká chuť čaje se tím zjemní.
Je ovodný čaj vůbec čaj?
Technicky vzato, ovocný čaj není považován za „pravý” čaj, protože neobsahuje lístky rostliny čajovníku. Místo toho se ovocné čaje vyrábějí z různých druhů sušeného ovoce, bylin, koření a květin.
Ovocné čaje jsou obvykle bezkofeinové a jejich chuť a vůně jsou závislé na složení. Často se do nich přidávají složky jako sušené jablko, šípky, citrusové plody, bobule nebo květ
ibišku, který čaji dodává krásnou barvu a kyselou chuť. Některé ovocné směsi mohou také obsahovat bylinky jako máta, citronová tráva nebo rooibos, což je africký bylinný čaj.
I když se ovocné čaje technicky neřadí mezi pravé čaje, jejich pití se rozšířilo po celém světě a mnoho lidí si je oblíbilo. Jsou považovány za zdravou alternativu k pravým čajům a často se pijí pro své osvěžující a uklidňující účinky.
ZAJÍMAVOSTI O ČAJI
> Čaj byl kdysi používán jako platidlo – v Číně byly lisované čajové cihly tak cenné, že je lidé používali jako platidlo, podobně jako se dnes používají peníze.
> Turci vedou svět v konzumaci čaje – průměrně vypijí kolem 1 300 šálků čaje na osobu za rok, což je činí největšími milovníky čaje na světě. V Turecku je čaj neodmyslitelnou součástí každodenního života a společenských setkání.
> Pytlíky na čaj vznikly náhodou – v roce 1908 posílal obchodník Thomas Sullivan čajové vzorky v hedvábných sáčcích. Jeho zákazníci si mysleli, že sáčky mají být vkládány přímo do vody, což vedlo k objevu čajových pytlíků, jak je známe dnes.
> I použité čajové listy jsou velmi užitečné – mohou posloužit jako přírodní deodorant, například v botách či lednici. Také mohou být použity jako ústní voda díky svým antibakteriálním vlastnostem.
> Přísady do čaje nemusí být jen sladké – v Mongolsku se čaj pije „na slano“. Mongolové pijí nejčastěji černý čaj, do kterého přidávají mléko a máslo nebo jiný druh tuku a také sůl.
ASIJSKÁ VŠEHOCHUŤ
Asie je kontinent chutím zaslíbený. A proslavený zdaleka není jen čaj. Jistě znáte i další potraviny, bez kterých se dnes již v kuchyni neobejdeme.
Rýže
Asie je největším producentem rýže na světě, je zde vypěstováno přes 90 % celosvětového objemu této potraviny. Pěstování rýže je hodně náročné na vodu, rostliny jsou vysazovány na zaplavená pole, čímž se zajistí nejen dobrý růst, ale voda také omezuje růst
plevele. Rýže se dá pěstovat i mimo Asii, v Evropě má její pěstování tradici zejména v Itálii. V posledních letech však bohužel změny klimatu, a s nimi spojená dlouhodobá sucha pěstování rýže hodně komplikují a farmáři se poohlíží po jiných plodinách.
Wasabi
Tato rostlina se někdy také nazývá japonský křen. Má výraznou štiplavou chuť a výraznou zelenou barvu. Roste především v horských oblastech v čisté tekoucí vodě. Její pěstování je tedy poměrně náročné na udržení správných podmínek. V Japonsku se pěstuje přímo v potocích nebo říčkách. Wasabi pěstují také na farmách v Kanadě, USA nebo na Novém Zélandu, kde napodobují přirozené prostředí pro růst rostlin. S wasabi se můžete nejčastěji setkat při konzumaci sushi, ale podává se i rybám nebo se používá jako součást různých omáček, marinád a dresinků.
Sója
Luštěnina původem z Číny. Dnes už se pěstuje i na americkém kontinentu, kde se jí vypěstuje největší množství. Asijské země však stále patří k velkým producentům. Sója je celkem nenáročná rostlina, která má ráda dostatek světla a teplotu mezi 20 – 30 °C. Sójové boby mají široké využití v potravinářství a jako krmivo pro zvířata. Ze sóji se vyrábí například mouka, která se přidává do pečiva, nebo mléko, které je skvělou alternativou pro lidi, kteří nemohou konzumovat kravské mléko.
PVK
