Životní prostředí 29. dubna 2026

Tajemství pražských vodojemů: ostrovy biodiverzity uprostřed města

Jaro je tu, příroda se probudila po dlouhém zimním spánku a všechno pučí, kvete, voní… táhne nás to ven, chceme si užít přírodu a plánujeme výlety. Každého hned napadne, kam by rád vyrazil, třeba do hor, na chalupu, do oblíbeného lesa nebo k řece. Musíme však přírodu plnou rozmanitých druhů rostlin a živočichů hledat jen mimo město? Na následujíc řádcích se dočtete, že i ve městech jsou místa, která překypují velkým množstvím rostlinných i živočišných druhů, jen jsou tak trochu skrytá a nepřístupná.

ZELENÉ STŘECHY PLNÉ ŽIVOTA
Když se řekne vodojem, představí si většina lidí velkou nádrž na vodu. Ti zasvěcenější, což vy - vodní strážci - bezpochyby jste, také vědí, že tyto nádrže bývají kvůli lepší izolaci zasypány zeminou a zvenku vypadají jako travnatý kopec. Nemusí na nich však růst jen obyčejná tráva, některé (a je jich čím dál víc) jsou porostlé druhově pestrými loukami. Odborně se této pestrosti říká biodiverzita a na vodojemech je vytvářena záměrně v rámci dlouhodobého projektu společnosti Pražské vodovody a kanalizace. Ta poskytuje rozsáhlé uzavřené areály uvnitř města k výsevu speciálního osiva zvaného „Pražská regionální směs“. Tuto směs semínek zajišťuje a financuje Magistrát Hlavního města Prahy ve spolupráci s partnery a profesionálními botaniky.

CO JE TO PRAŽSKÁ REGIONÁLNÍ SMĚS?
Obyčejné travní směsi z obchodu k nám často přinášejí cizokrajné rostliny, ze kterých se mohou stát škodlivé invazní druhy. Abychom chránili domácí přírodu, je třeba vysévat semínka rostlin, které do naší lokality patří a jsou zvyklé na zdejší podmínky. Odborníci se vydávají do pražských lokalit, kde ještě původní rostliny přirozeně rostou (např. do Prokopského údolí nebo do přírodní památky V hrobech ve čtvrti Kamýk), tam ohleduplně sbírají semínka původních rostlin, která dál množí na záhonech zvaných „matečnice“. Jakmile je osiva dostatek, namíchá se z nich Pražská regionální směs.

A co nám na vodojemech vlastně roste? Najdete tu kytky, které možná znáte z letních luk – například kopretinu bíbílou, zvonek okrouhlolistý, třezalku tečkovanou nebo narůžovělý hvozdík kropenatý. Tyto rostliny jsou sice známé, ale pro běžný a často nudný „městský trávník“ to rozhodně typické druhy nejsou. Největším překvapením je ale výskyt velmi vzácných a ohrožených druhů. Roste tu třeba jetel alpínský, rozrazil klasnatý nebo dokonce podivuhodná záraza žlutá, což je poloparazitická rostlina. Na botanicky nejcennějším vodojemu Flora vědci na malé zkušební plošce o velikosti pouhých 4 x 4 metrů napočítali rovných 40 druhů rostlin! To je mnohem více, než byste našli v leckteré chráněné oblasti v přírodě.

FAUNA I FLORA JDOU RUKU V RUCE
Kde jsou květiny, tam se stahují i zvířata. Ve vodárenských areálech tak nachází ideální podmínky i hmyz, ptáci a další drobní živočichové. Aby se jim tu ještě více dařilo, můžete kolem vodárenských areálů najít i velké množství ptačích budek, netopýrníků nebo broukovišť. Vše se bedlivě sleduje, na pražské Flóře je proto přímo na vodojemu instalováno zařízení monitorující druhy hmyzu, které se zde vyskytují. Odborníci také díky speciálnímu ultrazvukovému detektoru vědí, které druhy netopýrů zde létají a v loňském roce zde byla instalována speciální budka pro rorýse, kteří rádi hnízdí v dutinách. Samostatnou kapitolou je pak podpora včelařství, o kterém jsme už psali ve starších vydáních Vodních strážců. Aktuálně včelaři v 10 vodárenských areálech pečují o 152 včelstev a tím zajišťují opylování rostlin nejen na vodojemech samotných, ale i v jejich širokém okolí.

CO MŮŽEŠ PRO BIODIVERZITU UDĚLAT TY?
Možná si říkáš, že ty přece žádný vodojem ani velkou zahradu nemáš. Nevadí! Pomoci přírodě ve městě může úplně každý, i když bydlí v bytě. Tady je pár tipů, které zvládneš i ty:

BALKON JAKO RÁJ PRO HMYZ: Stačí obyčejný truhlík a trocha hlíny. Aby se u tebe líbilo včelkám, motýlům i baculatým čmelákům, zasaď jim rostliny, které mají spoustu pylu a nektaru. Hmyz miluje bylinky, jako je levandule, máta, mateřídouška nebo dobromysl (oregano). Krásně voní nám i jim a rodiče vypěstované bylinky jistě rádi uplatní i v kuchyni. Skvělé jsou také měsíčky, rozchodníky nebo netřesky.
OSVĚŽENÍ PRO OPYLOVAČE: V horkém létě mají včely i čmeláci obrovskou žízeň. Můžeš jim na balkon nebo okenní parapet vyrobit jednoduché pítko. Stačí mělká miska s vodou, do které naskládáš pár kamínků, mech nebo klacíky. Díky nim bude mít hmyz bezpečnou přistávací plochu,neutopí se a může se v klidu napít. Pro samotářské včely a čmeláky navíc můžeš na parapet, balkon nebo někam poblíž domu pověsit malý hmyzí hotel z provrtaných polínek a dutých rákosových trubiček.
POHOŠTĚNÍ PRO PTÁKY: Ptáci ve městě potřebují naši pomoc hlavně v zimě. Největší radost jim v krmítku uděláš neloupanými slunečnicovými semínky, vlašskými ořechy, ovesnými vločkami nebo hovězím lojem. A co ptáčkům do zobáčku nepatří? Nikdy jim nedávej staré pečivo, slané oříšky nebo zbytky z kuchyně – mohli by z toho vážně onemocnět! Když se k tobě ptáci naučí létat, můžeš se pak v lednu zapojit do sčítání ptactva, které každoročně pořádá Česká společnost ornitologická.
KOMUNITNÍ ZAHRADY: Zeptej se rodičů, jestli ve vašem okolí není komunitní zahrada. Můžete si tam pronajmout kousek záhonku a pěstovat zeleninu i květiny společně s ostatními sousedy z okolí.
POZOR NA INVAZNÍ DRUHY: Je velmi důležité, abychom venku nevysévali neznámá cizokrajná semínka pocházející z druhého konce světa. Mohou se z nich totiž stát takzvané invazní druhy, a ty naše už tak churavějící domácí příroda opravdu nepotřebuje, protože by mohly vytlačit naše původní rostliny. Úplně stejné pravidlo jako u rostlin platí ale i u zvířat! Typickým příkladem ve městech jsou nutrie. Zdržují se u potoků i řek a lidé jim často z neznalosti nosí pečivo nebo zeleninu. Nutrie sem ale původně vůbec nepatří, jsou to právě invazní zvířata, která berou potravu i domov našim domácím živočišným druhům.

PŘÍRODA JE VŠUDE KOLEM NÁS, I VE MĚSTĚ, JEN NĚKDY POTŘEBUJE NAŠI POMOC A KAŽDÝ DROBNÝ ČIN SE POČÍTÁ. TAK CO, PŘIDÁŠ SE K PODPOŘE MĚSTSKÉ BIODIVERZITY I TY?

ODBORNÉ VÝRAZY NÁS NEZASKOČÍ:
▸ Biodiverzita: Druhová pestrost. Znamená to, kolik různých druhů zvířat a rostlin žije na jednom místě.
▸ Poloparazit: Rostlina, která si umí vyrábět část živin sama, ale pro jistotu si jich ještě trochu „krade“ od svých sousedů pomocí kořenů (přesně tak se chová záraza žlutá).
▸ Invazní druh: Nepůvodní rostlina nebo zvíře, které se k nám dostalo z jiných koutů světa, začalo se u nás nekontrolovatelně množit a škodí naší domácí přírodě.
▸ Matečnice: Speciální záhon, kde se nepěstují rostliny pro krásu ani k jídlu, ale hlavně proto, aby z nich odborníci získali nová kvalitní semínka pro další výsev.