Jak se čistí vodojemy
O pražské distribuční síti a funkci vodojemů jsme už psali ve starších vydáních Vodních strážců. Dnes si vysvětlíme, jakým způsobem se o vodojemy pečuje, aby skladování vody v nich bylo bezpečné.
V pražské vodovodní síti je celkem 68 vodojemů na pitnou vodu. Převážná většina z nich má 2 komory, tedy samostatné nádrže na vodu. To proto, aby se jedna část dala v případě potřeby vypustit a okolní obyvatelé nezůstali na suchu. Po dobu vypuštění a čištění jedné komory tak stále vodojem zůstává v provozu.
A jako o každé jiné zařízení je třeba se i o vodojemy starat a čistit je od usazenin vyplavených z potrubí při čerpání. Každý pražský vodojem tak projde jednou za rok čištěním. Nejdříve je třeba vypustit jednu komoru, když je voda pryč, nastoupí parta čističů, kteří hadicí omyjí stěny i podlahu vodojemu. Někdy to bývá celkem dobrodružná práce, protože starší vodojemy nemají osvětlení a je třeba si svítit přenosnými světly a čelovkami. Naprostá většina vodojemů vypadá po vypuštění jako prázdný bazén, ze kterého trčí sloupy. Jsou však i výjimky a třeba jeden z vodojemů má tak složitý tvar, že je z něj po vypuštění hotové bludiště.
O pražské vodojemy se starají tři party čističů, z nichž každá má 3 členy. Vyčištění vodojemů trvá různě dlouho, záleží na jejich velikosti. Ten nejmenší, jehož jedna komora má jen 15 m, což je takový menší pokojíček, se dá vyčistit za pár minut. Větší vodojemy o objemu až 30 000 m3 se ale čistí několik dní. Voda z čištění samozřejmě neodtéká do vodovodu, ale vypouští se do kanalizace. Aby byla zachována čistota, musí čističi dbát i na desinfekci holínek, ve kterých se po vodojemu pohybují. Po vyčištění se vodojem částečně napustí, odeberou se z něj vzorky a teprve když laboratoř potvrdí, že je vše v pořádku a nedošlo ke kontaminaci, tak se komora znovu napustí do plna a může se přejít k čištění druhé části.
Pro zajímavost můžeme zmínit, že největší vodojemy mají větší plochu než fotbalové hřiště a hloubku kolem 5 m. To už je pořádné množství vody.
ZAJÍMAVOSTI PRAŽSKÝCH VODOJEMŮ:
▸ Nejmenší pražský vodojem má objem 2x 15 m3, největší pak 2x 30 000 m3.
▸ Nejstarší dosud fungující vodojem je na pražské Floře a byl vybudován v roce 1912 pro dodávky vody z tehdy nové úpravny vody v Káraném. Zároveň se může pyšnit botanicky nejbohatší zelenou střechou a v současnosti se tu dokonce testuje umělá inteligence pro sčítání opylujícího hmyzu. Více se dozvíte ve článku o biodiverzitě na pražských vodojemech.
▸ U vodojemů jsou obvyklé 2 komory (nádrže), existují však i vodojemy se 6 komorami.
▸ Na pražských Vinohradech se v jednom ze starých nepoužívaných vodojemů buduje osvětové vodárenské centrum Hydropolis, jeho otevření je plánováno na podzim roku 2027.
Jana Mendlová
