Moře - barevný svět pod hladinou
Byli jste už někdy u moře? A pamatujete si, jak moře voní, chutná a jak šumí? Nebo jste ho zatím viděli jen ve filmu? Zavřete na chvilku oči a představte si ten pocit, že stojíte na pobřeží, opírá se do vás sluníčko, nohy vám omývají vlny… krása, že? U nás sice moře nemáme, ale i tak bychom o něm něco měli vědět. Tak tedy hurá do toho…
Proč je moře slané?
To je jedna z prvních otázek, která napadne snad každého, kdo se poprvé ponoří do mořských vln. Většina soli rozpuštěné v mořské vodě pochází překvapivě z pevniny. Sůl se totiž ve velmi malém množství objevuje v půdě, v horninách i v živých organismech. Déšť pak tyto velmi malé částečky soli spláchne a ta se potoky a řekami dostane do moře. Ne, že by tedy byly řeky slané, ale nepatrné množství soli v nich je. Voda se pak z moře odpařuje, ale bez soli, ta zůstává součástí moře.
Jistě vás napadne logická otázka, zda je tedy moře čím dál slanější? Není tomu tak, sůl se usazuje na dnech moří a salinita (slanost) vody je stále přibližně stejná. Zajímavé je, že v oblastech, kde je větší teplo (např. kolem rovníku) je voda slanější, než v oceánech kolem zemských pólů. To je tím, že větší teplo způsobuje rychlejší odpařování vody. U severního i jižního pólu má vliv na nižší slanost vody i tání ledovců, které vodu naředí.
Dá se mořská voda pít?
Zkoušeli jste se už někdy napít mořské vody? Nic dobrého to není, že? Pokud se ale správně upraví, dá se i z mořské vody vyrobit pitná. Některé přímořské státy mají nedostatek pitné vody, proto jsou závislé na odsolování té mořské. To se provádí ve speciálních zařízeních metodou zvanou reverzní osmóza. Nebudeme vás zatěžovat detaily, zkrátka jde o to, že se voda musí pod tlakem protlačit přes tak jemný filtr, který dokáže zachytit i drobounké částečky soli. Tento způsob úpravy vody je ale hodně náročný na spotřebu elektrické energie a tím pádem je i hodně drahý.
Příliv a odliv
Znáte to, přijdete na pláž, položíte si deku dostatečně daleko od vody a po několika hodinách vám voda začne omývat kotníky. Jak je to možné, když jste s dekou nehýbali? Můžou za to tzv. slapové jevy neboli příliv a odliv. Ač se to někomu může zdát neuvěřitelné, stav hladiny moří má na svědomí měsíc. Ten obíhá kolem planety Země a působí na ni svou gravitační silou. Velká vodní plocha moří a oceánů na tuto měsíční gravitaci reaguje tím, že se hladina buď zdvihá, nebo klesá. Jeden cyklus (příliv + odliv) trvá přibližně 12 hodin. Na pobřeží to tedy vnímáme tak, že voda během 24 hodin dvakrát klesne a dvakrát stoupne. Voda však nestoupá jen na straně planety, která je přivrácená k měsíci, ale i na odvrácené straně. Jak je to možné? Tam zase působí odstředivá síla. Pro lepší pochopení vám snad pomůže obrázek.
Co se skrývá pod hladinou?
Život pod hladinou je stejně tak bohatý jako nad ní. Jen ten podvodní zatím zcela neznáme a je možné, že před námi skrývá ještě mnohá tajemství. Čas od času se stane, že vědci ohlásí nález nového živočišného druhu, ale také bohužel kvůli znečištění oceánů často ohlašují zánik nebo ohrožení mořských živočichů. Dna oceánů jsou bohatou a zatím z velké části neprobádanou krajinou. Pod hladinou najdeme hluboká údolí, vyhaslé i činné podmořské sopky či korálové útesy. Všechna tato místa obývá nesčetné množství ryb, korýšů (např. krabi nebo mořští raci), měkkýšů, mezi něž patří např. hlavonožci (chobotnice, sépie) nebo různí plži a mlži (šneci, škeble), a neměli bychom zapomenout ani na ostrokožce (hvězdice, ježovky nebo sumýše) nebo žahavce (korály, medúzy). Kdybychom chtěli vyjmenovat všechny druhy mořských živočichů, zdaleka by nám nestačilo pár stránek časopisu, proto zde zmiňujeme jen ty nejznámější. A to jsme se ani nezmínili o bohaté podvodní flóře, neboli o mořských rostlinách. Život pod hladinou je zkrátka velmi bohatý a různorodý a jeho znalost si můžete procvičit kvízech.
Znečištění moří a oceánů
Už jsme naznačili, že znečištění životního prostředí se týká i moří a oceánů. Odpadky z pevniny se řekami dostávají až do mořské vody. Část odpadu je vlnami vyplavena zpět na pláž, kde ho požírají ptáci v domnění, že jde o potravu. Stejný problém pak nastává u odpadu, který ve vodě zůstane a odpluje na volné moře. Igelitový sáček plující mořem na první pohled připomíná medúzu, která je oblíbenou lahůdkou jiných zvířat, například želv. A když želva místo medúzy spolkne plastový sáček, způsobí jí to velké potíže při trávení, což vede až k jejímu úhynu. A není to jen problém želv. Stejné potíže s odpadem mají i ryby a další mořští živočichové. Ostré hrany plastů jim rozdírají vnitřnosti, mikroplasty jim postupně ucpávají trávicí systém. A když už zvířata plasty nesnědí, často se do nich zamotají a kvůli nemožnosti pohybu opět umírají.
Dalším velkým problémem je také oteplování moří způsobené změnami klimatu. Mořské rostlinné a živočišné druhy žijí na této planetě už miliardy let a nemají schopnost se rychle přizpůsobovat změnám. Teplota oceánů však během posledních několika let stoupá a to je na citlivou oceánskou faunu a flóru moc rychlá změna. Živočichové a rostliny se nedokáží stoupající teplotě přizpůsobit a hynou. Dalším dopadem oteplování je i rychlejší tání ledovců a stoupající hladina moří.
A do třetice bychom měli zmínit i zvyšující se kyselost mořské vody, na kterou část rostlin a živočichů neumí reagovat. Kyselost vody ovlivňuje oxid uhličitý, který opět produkují hlavně lidé. Nechceme náš článek zakončit pesimisticky. Je však třeba, aby si lidé uvědomili, jaký vliv má jejich konání na životní prostředí a že neovlivňuje jen je samotné, ale i něco tak zdánlivě vzdáleného, jako je podmořský svět.
ZAJÍMAVOSTI Z PODVODNÍ ŘÍŠE
JAK JE MOŘE VELKÉ?
361 milionů km2 − takovou plochu pokrývají všechny moře a oceány na planetě, to činí celkem 71 % z celkové plochy naší planety
1 370 milionů km2 − tolik vody se nachází v mořských a oceánských vodách, to je 96,5 % z celkového objemu vody na Zemi
Průměrná hloubka oceánů je necelé 4 km, nejhlubší místo pod mořskou hladinou se nachází v Tichém oceánu a jmenuje se Mariánský příkop, jeho hloubka dosahuje 10 994 m, tedy skoro 11 km.
VĚDĚLI JSTE ŽE?
Záliv Bay of Fundy v Kanadě – místo s největšími přílivy a odlivy, rozdíl hladin dosahuje až 16 m a během odlivu se objeví až 1 km pláže, která je při přílivu pod vodou.
Zátoka Saint-Michel ve Francii – známé místo ve francouzské Bretani, kde se nachází známý stejnojmenný klášter. Ten je při přílivu s pevninou spojen jen úzkým kamenným chodníčkem, když však nastane odliv, dá se do něj dojít suchou nohou. Rozdíl hladin je tady až 13 metrů a při odlivu se tak odkryje velký kus pobřeží.
Elektrárna Rance ve Francii – a ještě jednou Bretaň, najdete zde i vodní elektrárnu, která využívá silný příliv a odliv k výrobě elektrické energie. Pracuje na stejném principu jako jiné vodní elektrárny, jen se její turbíny točí oběma směry podle toho, zda zrovna voda klesá nebo stoupá.
JE KORÁL ROSTLINA NEBO ŽIVOČICH?
I když na první pohled vypadají jako rostliny, jsou to drobní živočichové, kteří tvoří rozsáhlé kolonie. Během svého života vylučují uhličitan vápenatý a ten tvoří jejich typické tvrdé schránky. Tyto kolonie
vytvářejí celé útesy či ostrovy. Schránky korálů jsou už od pradávna obdivovány pro svou krásu, nádherné barvy a fantastické tvary, proto jsou také hojně využívány pro výrobu šperků. A to je, bohužel, společně se znečištěním a oteplováním mořských vod, příčinou jejich úbytku. Dnes jsou koráli přísně chráněným druhem a vědci intenzivně hledají, jak jejich populaci ochránit.
CO JE TO PLANKTON?
To slovo už jste možná někdy slyšeli. Živí se jím spousta vodních živočichů. Co to ale vlastně je? Plankton tvoří organismy, které se volně vznášejí ve vodním prostředí, ale nejsou schopné překonat vlastní silou odpor vody a jsou unášeny vodními proudy. Jsou to velmi drobní živočichové, ale i rostliny. Tento velmi výživný mix slouží mnohým jiným živočichům jako zdroj potravy.
PVK
