Ovzduší - víte, co dýcháme?
Určitě jste už někdy zaslechli slova jako emise, imise, skleníkové plyny, ozonová díra nebo smog. Víte však, co znamenají? V tomto článku si je vysvětlíme a budeme se věnovat tomu, co dýcháme, co dýchaly generace před námi a jak můžeme ovzduší ovlivnit do budoucna.
Jaká je tu atmosféra?
Nejprve si vysvětlíme, co to vlastně je ovzduší? Ovzduším nazýváme plynný obal naší planety, můžete ho také znát pod pojmem atmosféra. Teď si možná i vzpomenete, co jste si říkali ve škole, tedy že atmosféru tvoří z 21 % kyslík, ze 78 % dusík a 1 % zbývá na vzácné plyny. A kromě těchto základních prvků, které jsou v atmosféře přirozeně obsaženy, tam mohou být i látky, které svým výskytem způsobují znečištění a s tím spojené nepříznivé vlivy.
Známým příkladem znečištění ovzduší jsou látky vznikající spalováním nejrůznějších paliv. Největšími znečišťovateli jsou velké továrny, například železárny nebo rafi nerie (továrny, které zpracovávají ropu). K nim se přidávají uhelné elektrárny a nezanedbatelnou roli má ve znečištění atmosféry i doprava, ať už automobilová, letecká nebo třeba lodní (velké přepravní lodi spalují obrovské množství paliva). No a když si pak lidé v zimě začnou topit, také nám atmosféra poněkud zhoustne.
Abychom však všechnu vinu neházeli jen na lidskou činnost, měli bychom jmenovat i přírodní druhy znečištění. Nejčastěji to bývá prach rozptýlený ve vzduchu, obzvlášť v suchých obdobích, nebo když hodně fouká (z nedávné doby známe například saharský prach, který k nám vítr donesl až z Afriky). Samostatnou kapitolou je také sopečná činnost, při té se do atmosféry dostává nejen obrovské množství popela, ale i jedovatých plynů.
Můžete si také pamatovat velký požár v Českosaském Švýcarsku, který na několik dní ovlivnil znečištění ovzduší i ve velkých vzdálenostech od místa požáru. A možná vám to bude připadat legrační, ale i prdící krávy ovlivňují atmosféru, protože při jejich trávení a dýchání vzniká poměrně velké množství metanu. Tento plyn se sice v atmosféře vyskytuje přirozeně, ale lidskou činností, k níž patří i chov velkého množství skotu, jeho objem zvyšujeme. Metan patří mezi skleníkové plyny, které při zvýšeném objemu způsobují nadměrné ohřívání zemského povrchu a s tím spojené klimatické změny.
Zhoršuje se znečištění nebo zlepšuje?
K tomu, abychom mohli po delší čas sledovat vývoj atmosférického znečištění, jsou stanoveny limity pro koncentraci znečišťujících látek. Tyto limity se však neustále zpřísňují a také se vyvíjí nové technologie, díky nimž průmysl, ale i dopravní prostředky, tak velké znečištění snižují. I v dnešní době tedy můžete slyšet, že byly někde překročeny imisní limity, je však nutné si uvědomit, že ty jsou dnes daleko přísnější než před lety, a celkově se tedy dá říct, že v České republice se od 80. let ovzduší výrazně zlepšilo.
Za období s největším znečištěním ovzduší jsou považována 80. léta 20. století, a to hlavně na Ostravsku a v severních Čechách. Situace tehdy došla až tak daleko, že byly vědecky prokázány účinky znečištění (nemoci dýchacího ústrojí, nemoci srdce, vrozené vady u novorozených dětí i jejich nízká porodní váha). A i když to nebylo v tehdejší době v komunistickém Československu obvyklé, lidé se vydali do ulic protestovat. Od té doby se situace výrazně zlepšila díky už zmíněným přísnějším limitům, velkému pokroku v technologiích a také ve všeobecně větším povědomí o potřebě ochrany životního prostředí.
Pokud si myslíte, že za čistým vzduchem můžete odjet z města na venkov, nejspíš budete překvapeni. Platí to jen mimo topnou sezónu. Jakmile klesne teplota a v domácnostech se začne topit, tak se i na venkově významně zvýší množství spalin v ovzduší. Zatímco v městských bytových domech se obvykle používá centrální vytápění, kam teplo přichází z tepláren, tak na vesnicích si každý řeší topení samostatně a z každého komínu vylétává spousta znečišťujících látek. Moderní typy kotlů už sice dokáží palivo spalovat mnohem lépe a jsou tedy ekologičtější, ale výměna starých kotlů nebo náhrada za jiné zdroje (např. tepelná čerpadla) ve všech domácnostech ještě nějaký čas potrvá.
Vliv ovzduší na zdraví lidí a přírodu
Že má čistota ovzduší vliv na zdraví je jasné i z předchozího textu. Lidé, kteří se dlouhodobě pohybují ve znečištěném prostředí, mají různé nemoci a dožívají se kratšího věku. Trpí však i příroda. Plyny, které produkují továrny a uhelné elektrárny, reagují s vodou v atmosféře a vznikají takzvané kyselé deště, které ubližují vegetaci. Kyselé deště narušují povrch listů a jehličí a stromy jsou pak náchylné na poškození mrazem, nemocemi i škůdci. Poškozeny jsou i kořeny a strom pak nemůže přijímat tolik živin, kolik potřebuje, a chřadne. Známé je poškození lesů v 80. letech minulého století, kdy zejména Krušné hory byly pokryty pahýly stromů a pohled na ně byl velmi smutný.
Bude to lepší
Jaká jsou tedy řešení do budoucna? Stále je na čem pracovat. Zejména při získávání energií a vytápění musíme hledat nové zdroje a technologie a nespoléhat už se na spalování tzv. tuhých paliv jako jsou uhlí nebo dřevo. Pomoci ke zlepšení ovzduší můžeme i jako jednotlivci. Když budeme používat hromadnou dopravu, připadne na jednu naši cestu mnohem méně spalin, než kdybychom jeli autem. Jízdou na kole, koloběžce nebo chozením pěšky neprodukujeme žádné nežádoucí látky a ještě si posílíme fyzickou kondici.
Pokud budeme dobře třídit, nebude tolik směsného odpadu ve spalovnách. Lidé by také měli přemýšlet při výběru nových spotřebičů a kupovat ty s menší spotřebou elektrické energie, výrazně přispívá i zateplení budov, ve kterých se nemusí tolik topit. Každý z nás tedy může přispět k tomu, že se nám bude lépe dýchat.
ZAJÍMAVOSTI:
> Vznik slova smog – Slovo smog se vžilo pro znečištění atmosféry způsobené lidskou činností, je to zkratka dvou anglických slov smoke (kouř) a fog (mlha).
> Ne z každého komína létají emise – Není komín jako komín. Tyto stavby sice máme v mysli spojeny se znečištěným ovzduším, ale mnoho komínů nevypouští žádné nebezpečné látky. Některé komíny jsou určeny pouze k odvětrávání, z jiných stoupá jen čistá vodní pára.
SLOVNÍČEK:
> Emise – Objem látek, které vyprodukuje jeden zdroj (továrna, automobil, kotel apod.).
> Imise – Množství znečišťujících látek v ovzduší, které pocházejí z různých zdrojů, imise mohou být ovlivněny i meteorologickými podmínkami.
> Ozonová díra – Ozon je bezbarvý plyn, který tvoří vrstvu asi 15-35 km nad zemským povrchem a omezuje prostup škodlivého UV záření. Vlivem lidské činnosti dochází k oslabení ozonové vrstvy a většímu pronikání UV záření, které způsobuje rakovinu kůže. Dobrá zpráva však je, že oslabení ozonové vrstvy se od 80. let, kdy byl stav nejhorší, zlepšuje. Jde to však pomalu a je potřeba při slunných dnech chránit pokožku opalovacími krémy.
NEJZNÁMĚJŠÍ SOPEČNÉ ERUPCE
Jak bylo výše psáno, přírodní znečištění ovzduší způsobují, mimo jiné, i vulkány neboli sopky. Při jejich činnosti dostane do atmosféry obrovské množství popela a někdy i jedovaté plyny. Připomeňme si známé sopečné erupce z méně či více vzdálené minulosti.
Krakatoa
Tento vulkán v Indonésii děsí lidi odnepaměti, historicky první písemný doklad o jeho velmi silné erupci pochází už se starověku. Další katastrofi cký výbuch se odehrál v roce 1883. Vyvržený materiál, jedovaté plyny, ale i vlny tsunami, které vznikly v důsledku výbuchu, zabily asi 36 000 lidí.
Vesuv
Nechvalně proslulá italská sopka, při jejíž erupci byla roku 79 n. l. zničena města Pompeje a Herculaneum. Dnes jsou tato místa postupně odkrývána archeology a poskytují nám unikátní pohled na to, jak vypadalo tehdejší osídlení, vybavení domácností, co lidé jedli a jak se oblékali. Díky tomu, že erupce zastihla obyvatele nepřipravené, tak neměli možnost utéct nebo odvézt majetek. Vše, včetně ostatků lidí, zůstalo pod sopečným prachem zachováno dodnes. I přes to, že je Vesuv stále aktivní sopkou, je jeho okolí hustě obydleno a žije zde kolem 3 milionů lidí. Je však jen otázkou času, kdy se Vesuv znovu probudí… V Itálii je ovšem aktivních sopek více, například největší aktivní vulkán Evropy Etna nebo sopka Stromboli.
Eyjafjallajökull
Sopka s tímto pro nás obtížně vyslovitelným jménem se nachází na Islandu. Tato ostrovní země je vulkanicky velmi činná a místní jsou na úkazy spojené se sopečnou činností zvyklí. Když se však roku 2010 dala do činnosti Eyjafjallajökull, mělo to vliv na celou Evropu. Erupce tehdy vyvrhla sopečný popel do atmosféry do výše několika kilometrů, což způsobilo výpadky letecké dopravy nad Evropou na několik dní.
PVK
